Zapomenuté jméno, ztracená nit rozhovoru nebo chvíle, kdy si nemůžete vzpomenout, proč jste vlastně vešli do místnosti. Podobné situace zná skoro každý. Kdy jde jen o únavu a přetíženou hlavu a kdy už bychom měli zpozornět? Některé neurologické potíže se mohou zpočátku projevovat nenápadně.
Každému z nás občas vypadne jméno, nebo zapomeneme, pro co jsme šli do kuchyně či marně lovíme v hlavě slovo, které máme skoro na jazyku. Samo o sobě to není důvod k obavám. Zpozornět bychom ale měli, kdy se podobné výpadky začnou množit. Pokud se někdo opakovaně ptá na to samé, najednou mu dělají problémy běžné činnosti nebo se nedokáže zorientovat na místě, které dobře zná, je to signál, že se něco mění. Máte-li pocit, že vám paměť nebo myšlení slouží jinak než dřív a změny přetrvávají, proberte to s lékařem.
První změny nemusí být na první pohled nijak dramatické. Může se to projevovat tak, že začnete mít problém naplánovat několik věcí za sebou, hůře se orientujete v nových situacích nebo vám trvá déle, než pochopíte informace, které jste dřív zpracovali snadno a rychle. Někdy si změny všimne spíše rodina než vy sami. Blízcí mohou pozorovat, že se opakovaně ptáte na totéž, ztrácíte přehled o domluvených schůzkách nebo máte potíže s činnostmi, které jste dříve zvládali automaticky. Podobné projevy ale ještě nejsou signál, že máte demenci nebo jiné neurologické onemocnění.
Nejde jen o zapomínání
Mozek řídí mnohem víc než jen naši paměť. Neurologické potíže se proto mohou projevit i jinak než jen tím, že si něco nevybavíte. Můžou to být změny řeči, problémy s rovnováhou, koordinací nebo citlivostí. Máte potíže s chůzí? Ztrácíte opakovaně rovnováhu? Pociťujete slabost v končetinách? Konzultujte to s lékařem. A mezi příznaky, které si zaslouží pozornost, patří i závratě, třes nebo zhoršující se bolesti hlavy.
Na soustředění a paměť má vliv také nedostatek spánku, stres, úzkost nebo některé léky. Samotná zapomenutá schůzka či občasné hledání klíčů proto nejsou důvodem k panice. Jestli ale máte pocit, že se vše zhoršuje a komplikujte vám to život, objednejte se k praktickému lékaři. Může zkontrolovat pomocí krátkých screeningových testů, jak na tom jste po kognitivní stránce. Nemusíte se ničeho obávat, při testu plníte jednoduché úkoly zaměřené na orientaci, pozornost, paměť či řeč.
Jedním z testů je kreslení hodin. Je to jednoduchá a rychlá zkouška, při níž dostanete papír a tužku a máte nakreslit ciferník se všemi čísly a ručičkami nastavenými na zadaný čas, například 11:10. Lékař přitom neposuzuje, jestli jsou hodiny hezky nakreslené. Sleduje, zda jsou čísla ve správném pořadí a přibližně na správných místech, jestli jste správně rozlišili hodinovou a minutovou ručičku a zda jste dokázali nastavit požadovaný čas.
Doporučujeme
reklama
Kdy už raději nečekat
Zásadní je rozlišovat mezi potížemi, které se rozvíjejí postupně, a těmi, které přijdou náhle. Náhlá porucha řeči, pokles koutku, slabost nebo necitlivost jedné poloviny těla, náhlá ztráta zraku či prudká porucha rovnováhy mohou být příznaky cévní mozkové příhody. V takovém případě nečekejte, zda obtíže samy odezní, a ihned volejte záchrannou službu.
Zdroj: Autorský text, NÚDZ, Cleveland Clinic, Mass General Brigham
Menopauza nemusí být utrpení. Je to účtenka za všechno, co jste udělala špatně, říká lékařka Helena Máslová
