Ranní káva, sladká limonáda k obědu nebo večerní sklenka vína. Většina z nás nad tím vůbec nepřemýšlí. Jenže některé nápoje mohou při pravidelné konzumaci ovlivňovat nejen naši energii a náladu, ale i to, jak dobře si pamatujeme jména, kde jsme nechali klíče nebo proč jsme vlastně přišli do kuchyně.
Nápoje bereme jako něco samozřejmého, jenže stejně jako jídlo mohou ovlivňovat to, jak funguje naše tělo i mozek. Některé mu prospívají, jiné mu při pravidelné konzumaci mohou spíš přitížit. Vědci v posledních letech zkoumají, jak pitný režim souvisí s pamětí, soustředěním i stárnutím mozku.
Káva je pro spoustu lidí skoro člen rodiny. A není divu. Kofein skutečně dokáže zlepšit soustředění, reakce i krátkodobou pozornost. Jenže když se z jednoho šálku stane pátý a espresso střídá energetický nápoj, začíná mozek protestovat. Příliš mnoho kofeinu může narušovat spánek. A právě během hlubokého spánku si mozek „uklízí“ vzpomínky, třídí informace a ukládá to důležité. Když spíme málo nebo nepříliš kvalitně, může se to projevit horší pamětí. Co doporučují odborníci? Denně bychom neměli vypít víc než 400 mg kofeinu. To jsou asi čtyři běžné šálky kávy.
Sladké limonády? Mozku mohou vadit
Barevné bublinky umí zvednout náladu během pár vteřin. Jenže pravidelné pití nápojů plných cukru není žádná výhra ani pro mozek. Mozek sice cukr miluje, ale rozhodně ne v podobě každodenní cukrové smršti. Dopřáváte si často sladké limonády? Vědci se domnívají, že mozku neprospívá neustálá cukrová horská dráha. Kolísání hladiny cukru v krvi a zánět v těle způsobují horší výsledky v testech paměti i učení.
Energetické nápoje: brzda pro hlavu
Když dochází energie, plechovka s nápisem „energy“ vypadá jako skvělý plán. Jenže kromě vysokých dávek kofeinu obsahují tyto nápoje často i velké množství cukru. Výsledkem může být krátký příval energie, po kterém následuje únava, horší soustředění a pocit, že mozek jede na rezervu. Pravidelná konzumace navíc zvyšuje riziko poruch spánku, které se s pamětí pojí velmi úzce. Mozek totiž nepotřebuje neustálé nakopávání. Potřebuje hlavně odpočinek.
Jedna sklenka s přáteli? Žádná tragédie. Když se ale z „na zdraví“ stane každodenní zvyk, mozek z toho zrovna nejásá. Alkohol totiž zhoršuje ukládání nových informací a při dlouhodobé vyšší konzumaci může negativně ovlivňovat centra zodpovědná za paměť a učení. Podle studií je navíc pravidelné pití většího množství alkoholu spojováno s rychlejším stárnutím některých kognitivních funkcí a dokonce se snížením IQ.
A co „dietní“ limonády?
Tohle je kapitola, která vědce zaměstnává stále víc. Některé studie v minulosti naznačily souvislost mezi častou konzumací uměle slazených nápojů a vyšším rizikem některých neurologických onemocnění. Jenže pozor. Souvislost ještě neznamená příčinu. Lidé, kteří pili více dietních limonád, se často lišili i životním stylem nebo zdravotním stavem. Proto zatím nelze říct, že by samotná umělá sladidla zhoršovala paměť.
Doporučujeme
reklama
Co naopak mozku prospívá?
Nečekejte žádný zázračný elixír z himálajských bylinek sbíraných za úplňku. Mozek nejvíc ocení obyčejnou vodu. Už mírná dehydratace totiž může zhoršit koncentraci i krátkodobou paměť. Dobrou volbou je také neslazený zelený čaj, který obsahuje kombinaci kofeinu a aminokyseliny L-theanin. Právě tato dvojice může podporovat pozornost, aniž by člověk zažíval prudké výkyvy energie. Nemusíte demonstrativně vylévat kávu do dřezu ani se navždy rozloučit s oblíbenou limonádou. Mozek není účetní, která zapisuje každý doušek do černé kroniky. Důležitý je celkový životní styl, dostatek spánku, pravidelný pohyb, pestrá strava a rozumné množství kofeinu i alkoholu. To je pro mozek mnohem víc než „zázračné nápoje“.
Zdroje: Autorský text, PubMed, EatingWell, Real Simple, Prevention, Mayo Clinic, Harvard Health, FDA
Miss World Taťána Kuchařová: Kdo ji v životě podržel, když jí bylo nejhůř?
