DENÍK BERLÍŇANKY: Nakupujte najezení a prádlo perte bez předpírky!

Autorka: Veronika Jonášová

Přísahám, že nikde jinde na světě jsem neviděla tolik lidí, kteří si přepočítávají své peníze u kasy v supermarketu a studují účtenky jako právě tady v Berlíně. „Vidíš, halíře dělají talíře,“ pošťuchuje mne vždy manžel, když se nám takový výjev naskytne a my zrovna tlačíme obří vozík s nákupem. Ostatně mám pocit, že Němci ani tolik nenakupují jako my Češi.

Nedávno vyšel ve studentské příloze prestižního německého listu Zeit článek o mladých lidech, kteří si dali životní výzvu a nekupují si už vůbec nové oblečení a minimum věcí. Přešívají si staré, chodí do second handů a nosí věci po rodičích. Když jsem tím listovala v kavárně, uvědomila jsem si, že to je prostě Berlín a právě tohle je tu jeden z největších trendů současnosti. Nenosit a nekupovat nové, není výrazem toho, že na to nemáme, ale že nám záleží na životním prostředí a že jsme zodpovědní.

Je taky zcela běžné, že se vám lidi šetrností chlubí na potkání. Zatímco v Praze se většinou všichni stydí, když na něco nemají a nikdo nehlásí do světa pyšně, že šetří, tady je to naprosto běžné. Náš soused, který si sice pořídil v domě byt v přepočtu za zhruba 13 milionů korun, sháněl před Vánoci stromek po celém okolí, až donesl ten, který stál jen 13 eur. A přišel nám ho i pyšně ukázat!

Berlíňané taky nesnášejí plýtvání jídlem. Mají rádi různé směny potravin, které nevyužijí a vyměňují si je s ostatními na sociálních sítích a podobně. Maminky na webech neváhají nabízet otevřené čaje a přesnídávky, které jejich dítě nesní. Obrovská místní organizace Tafel, která rozděluje mezi potřebné lidi nevyužité zboží ze supermarketů, pořádá taky populární semináře o správném nakupování nebo vaření beze zbytku. A učí tohle i děti. Dozví se, jak si třeba ze starého pečiva namlít strouhanku. A je to nesmírně populární.

A Německo má za celebritu dokonce i vlastního odborníka na šetření. Jmenuje se Peter Zwegat a píše se o něm i v barevných časopisech. Radí, že na nákup jídla bychom vždy měli vyrazit najezení, abychom neutráceli za zbytečnosti. Nedávno jsem od něj četla článek, kde vyjmenovává mimo jiné i to, jak ušetřit na praní prádla. „Přemýšlejte, zda je opravdu nutné prát tak často. Ušetříte tak, že budete prát bez předpírky,“ tvrdí mimo jiné postarší odborník s vizáží Horsta Fuchse.

Pověstná německá šetrnost není jen můj osobní dojem, dokládají to i čísla z ekonomiky. Německé domácnosti mají prostě velké úspory, zatímco velká část Evropanů se topí v dluzích.

V Berlíně je však šetrnost na místě i z jiného důvodu. Nájmy tu stouply do astronomických výšin a místní ulice zaplavily protesty. Rodiny vynakládají obrovské peníze za bydlení a na ostatní jim moc nezbývá, mluví se tu dokonce i o novodobé městské chudobě. Sehnat tu bydlení je vůbec během na dlouhou trať s potřebou hodně pevných nervů.

Samozřejmě, že mě místní přístup taky ovlivňuje a přijde mi to vlastně správné a sympatické. Nenakupuju zbytečné oblečení, které by mi leželo nevyužité ve skříni.

Když mě v supermarketu vítá velký portrét Zwegata s horlivým výrazem a červenou fixou v ruce, vždycky si provinile rozmyslím, zda vše, co jsem dala do košíku, opravdu potřebuju.

Ale peru i s předpírkou... Zatím.