Klára Kotábová v karanténě, den 22: (Ne)dostupnost zdravotní péče

Mohla bych vyjmenovat spoustu věcí, které mi v karanténě chybí. Na druhou stranu je fakt, že už jich většinu stejně víte – a stěžovat si pořád dokola, to není můj styl. Proč se tedy ale rozepíšu o něčem, co jsme v zásadě probrali? Protože mám za sebou zážitek ze zdravotnictví – z toho, jak funguje dnes. Bohužel, chce se mi dodat úvodem.

Vzhledem k tomu, že máme v rodině anamnézu zhoubného melanomu – tedy prásknu na sebe opravdu všechno - jsem na všechny změny na pokožce vlastní i holčiček poměrně citlivá. Před pár dny jsem se po sprše vysoušela tak urputně, až jsem si strhla mateřské znamínko. Krvácelo několik hodin, následně zčernalo. Přelepila jsem si jej náplastí, a za dvanáct hodin, po další sprše, se mi stalo to samé. Bolest byla intenzivnější, ale pořád jsem byla ve stavu, kdy jsem si říkala, že lékaře v první linii obtěžovat nebudu. Navíc mám v lékárničce Ibalgin, že… Přelepila jsem tedy ránu větším kusem náplasti – a dorazila za mnou jedna z mých dcer, aby se pochlubila, aniž by věděla o mé bolístce, že se jí stalo to samé. Kdyby šlo jen o mne, asi bych se na konzultaci s lékařem vykašlala, když jde o dítě, neznám bratra. Takže jsem sice dostala termín na kožní klinice, netušila jsem ale, jak celé vyšetření bude probíhat. Paní doktorka mě z několikametrové vzdálenosti prohlédla, stejně jako dceru, prohlásila, že se s tím nic dělat nedá, a že máme být do podzimu v klidu. Pozor: Vyšetření proběhlo v čekárně, abychom nekontaminovaly ordinaci, byť jsme zdravé. V karanténě uzavřené a pečlivě dodržující zákaz vycházení.

Postěžovala jsem si kamarádce, protože fakt nevím, jestli se mi z této drobnosti na zádech nerozjede během pár měsíců čekání na zákrok, které mám, podle doporučení lékařky před sebou, problém se kterým se dlouhodobě potýkala maminka. Zkrátka mám v hlavě zakódováno, že poškozená mateřská znamínka jsou průšvih. A co jsem se dozvěděla? Má ulomený zub. A dentista jí odmítl ošetřit, dokud mu nepřinese respirátor třídy 3. Který doma nemá a ušít nezvládne. Takže si na zub přikládá náčinek z hřebíčku. Pozor ale, pokračujeme dál: Společná známá si rozbila brýle. Termín u lékaře na přeměření očí dostala v červenci. Třeba se záměrem, aby neřídila, protože bez brýlí zkrátka nemůže. Je ale holka šikovná, slepila si je vteřinovým lepidlem. Jiné známé byl už poněkolikáté odložen gynekologický výkon. Jiná chce po roce na prevenci. Tamtéž. A má smůlu. Prý nejdřív po prázdninách.

V porovnání se zdravím se všechny moje předchozí obtíže zdají marginální. Dokonce i bez nákupu bot nebo návštěvy kadeřnice přežiju. Bez lékařů ale asi ne. Vím, že se hovoří o tom, že se opatření začnou pomalu rozvolňovat, ale na druhou stranu je mi jasné, že první na řadu půjdou v ordinacích akutní případy. A tak to má být. My hypochondři s „jen“ ulámanými zuby, poškozenými pihami a podobně, budeme mít ještě dlouho smůlu. Je mi ale také jasné, že v rámci solidárnosti mezi lidmi je to tak správně. Na druhou stranu, nebylo by správné postarat se a zafixovat problém v okamžiku, kdy to zdravotní pojišťovny moc stát nebude a pacient se bude moci obratem vrátit do normálního života? Co se zuby, které se během karantény rozpadnou, jak naložit s nejčernějším scénářem toho, co se může na pokožce vytvořit, když si mateřská znamínka nekontrolujete? Nebudu navrhovat nikomu žádné řešení, jen se trochu obávám, že v rámci konspiračních teorií může (až to lidem zdecimovaným domácí výukou, prací na několika frontách a touhou po pivu ve znovuotevřené hospodě) dojít na tvrzení, že tímto stylem zabezpečení základní lékařské péče směřuje Velký Bratr k tomu, aby přežili jen ti nejsilnější.

Tak ať jste zdraví!

MARIANNE AŽ DO SCHRÁNKY S POŠTOVNÝM ZDARMA

Pokud to není nezbytně nutné, nevycházejte v současné době ze svých domovů - a to ani pro nové číslo Marianne. Časopis Marianne si totiž můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.