MARIANNE NA CESTÁCH: Stará dobrá Anglie

Autorka textu: Lenka Požárová

Po hodině jízdy rychlovlakem mířícím z Londýna na východ vystupuju ve starobylém městečku Canterbury. Do historie se zapsalo hlavně mordem Tomáše Becketa, který byl roku 1170 zavražděn ve zdejší katedrále. Canterbury se díky tomu stalo významným poutním místem a město proslavily i Canterburské povídky Geoffreyho Chaucera. Smrt tu potkala i dalšího známého muže, kterým byl autor Jamese Bonda Ian Fleming.

Já se tady přesvědčila, že zřejmě nemám na Anglii správný genový profil. V mrazivém únoru jsem bydlela na farmě, typický Angličan na rozdíl ode mě topení nepotřebuje a raději si obleče další vrstvu svetru. Naštěstí mě tu zachraňovala robustní olejová kuchyňská kamna AGA, která sálají teplo nepřetržitě. Jejich tvůrcem je nositel Nobelovy ceny Gustav Dahlen a patří k anglické venkovské tradici. Trouba má velké množství dvířek a v každých je jiná teplota. Pečínku tak místo otáčení čudlíky přendáváte z jedněch dvířek do druhých.

Zadíváte-li se na střechy anglických domů, upoutají vás komíny. Lépe řečeno množství komínů. Zatímco náš dům má komín jeden, tam z něj vede klidně komínů šest. Známý architekt mi vysvětlil, že co pokoj, to komín. Lidé tak dávali na odiv svůj majetek.

Pod jednou střechou

Kromě procházky městem a parkem lemovaným hradbami doporučuju zajít do podniku zvaného The Good Shed. Nachází se v bývalém nádražním skladišti hned vedle nádraží Canterbury západ. Velký prostor členěný trámy slouží jako tržnice, rybářství, sýrárna, zelinářství, pivnice, pekárna i restaurace. Místo má neuvěřitelné kouzlo a až ho uvidíte, pochopíte, proč jsem se do něj zamilovala tak, že jsem tu zůstala na čas pracovat. V nabídce vévodí čerstvé farmářské suroviny a měli byste tu okusit vyhlášenou anglickou snídani. Obnáší vejce, kořeněný vepřový buřt, opečenou slaninu, fazole v rajčatové omáčce, opečené houby a černý pudink, což je obdoba našeho jelita.

Položkou, která nesmí ráno na talíři chybět, je také „bubble and squeak“, v překladu bublání a pískání. Název je odvozen od zvuků, které vydává příprava jídla na pánvi, a vlastně jde o zpracování zbytků od večeře. Bramborová kaše se smíchá se zbytky zeleniny, jako je brokolice, zelí nebo kadeřávek, a vše se opeče. Pokud si myslíte, že tímto už s položkami vyhlášené anglické snídaně končíme, přihoďte na talíř ještě silný toust potřený máslem.

Za mořem i ústřicemi

Z Canterbury pohodlně dojedete za půl hodiny autobusem do přímořského městečka Whitstable. Projděte se tu uličkami plnými starožitných obchodů s plechovým nádobím či dřevěnými bedýnkami od malých mušlí srdcovek (cockles), ze kterých prý pracující chudina vydloubávala maso pomocí svíracího špendlíku. Dnes se sem jezdí hlavně za ústřicemi. Zajít byste na ně měli do Wheelers Oyster Baru, kde je podávají na různé způsoby, i uzené. Až si budete v bistru VC Jones kupovat fish and chips, doneste si je na pobřeží a vychutnejte si je tu. Zpátky do města může zkusit procházkou podél pobřeží. Chcete-li delší túru, vyrazte podél pobřeží směrem do Hernes Bay, kde cestu lemuje spousta plážových dřevěných domků hrajících všemi barvami.

Z Bristolu do Bathu a Cheddar Gorge

Vyrazíte-li vlakem z londýnského nádraží Paddington na jihozápad, dojedete do kopcovitého města Bristol. Město s přístavní živou čtvrtí prochodíte pohodlně pěšky, ale na kopec k visutému mostu Clifton zajeďte autobusem. Ochutnat byste tu měli anglické koláče plněné masem. Vyhlášená značka koláčových bister Pie Minister pochází právě odtud a jejich stánek najdete na starobylém krytém trhu St. Nicholas z 18. století.

Sedněte na kolo a dojeďte do 18 kilometrů vzdáleného lázeňského města Bath s římskými lázněmi napájenými třemi horkými prameny a nádhernými promenádami s georgiánskou architekturou. Stejně jako Canterbury je i toto město, které bylo výletním cílem smetánky, zapsané na seznam dědictví UNESCO.

Oblast Somerset je plná úrodných pastvin a sadů. Dělají tu jeden z nejlepších jablečných ciderů, z navinulých jablek, které mají daleko k nedomrlým napodobeninám prodávaným v supermarketech. Tyto jsou řízné, často bez bublinek, zato plné chutě. Vyrábí se tu i spousta sýrů a domov tu má nejvíc konzumovaný sýr na světě: čedar. Vesnička Cheddar, kam dojedete z Bristolu pohodlně do hodiny, je přeplněná turisty i dárkovými obchody a s klidným srdcem se jí vyhněte. Sýr vyrábějí na spoustě dalších farem. Krásná je však soutěska Cheddar Gorge za vesnicí. Odměnou za vyšplhání do kopce jsou krásné výhledy.

S nasazením života jsem v protisměru dojela na farmu Westcombe Diary, kde dělají sýr čedar tradiční metodou z nepasterovaného mléka. Sýr tu zraje v oválných bochnících ovázaných plátnem potřeným sádlem a naprosto ohromující bylo spatřit zrárnu sýra, kde se bochníky pravidelně otáčejí, aby byly co nejlepší.

Sýr tu má dlouhou tradici, tvořil tradiční oběd farmářů a pod názvem Ploughman’s lunch si můžete dát různé místní sýry s krekry a čatním. Vřele doporučuju ochutnat tuto svačinku na bárce Apple zakotvené v Bristolu na nábřeží Welsh Back a zapít ji některým z ciderů, které mají na čepu. Tak chutná Anglie!

Na konec světa

Na konec světa dojdete v jihozápadním výběžku Cornwall hned dvakrát, a to na nejjižnější i nejzápadnější cíp Anglie. Cornwall je plný turistických stezek a můžete tu obejít celé pobřeží, zejména doporučuju trasu mezi Penzance a St. Ives. Čekat vás tu budou strmé skalnaté útesy, výhledy na neuvěřitelně zelenou vodu, majáky, ocelová mračna, ale i písečné pláže. Za odlivu se každý den otevírá kamenná stezka k hradu St. Michael, který ční na skále v moři u městečka Marazion a je vzdáleným bratrem mnohem známějšího St. Michel v protější Francii.

U vesničky Botallack najdete spoustu rozbořených cínových dolů, které byly kulisami pro oblíbený seriál Poldark, ve vesničce Zennor si zase zajděte do kavárny Zennor Chapel Café na pečivo scones podávané s marmeládou a clotted creamem, což je ve vodní lázni zapečená smetana.

A na své si přijdete i v kouzelném městečku St. Ives. Spousta muzeí, galerií, roztodivných bister, obchůdků, nejsmetanovější zmrzlina Moomaid a skvostně dobré grilované sardinky i krabí sendviče v kavárně Tearoom. V pekárně St. Ives Bakery pečou ty nejrozsýpavější pirožky plněné masem, cornish pasty – další vyhlášenou místní specialitu. A co je nejlepší? Penzance nebo St. Ives jsou z Londýna dosažitelné vlakem, a to za 5–6 hodin. Při příští anglické návštěvě se tu určitě zastavte!

VÍCE CESTOVATELSKÝCH TIPŮ NAJDETE V NAŠEM SPECIÁLU MARIANNE NA CESTÁCH!