Rozhovor s Kristýnou Kolocovou a Markétou Slukovou

Znaly jste se už předtím, než jste spolu začaly hrát?

Markéta: My se známe už asi od devíti let, od čtvrté třídy na základce. Volejbal přišel až potom.

Jakou roli pro vás při výběru sportu hrálo to, že volejbal je týmová záležitost?

Kristýna: Roli to hrálo, tým pro nás znamená hodně. O všechny emoce, ať už výhry, nebo porážky, se můžeme podělit. Ale na beachvolejbalu nás baví, že je někde mezi. Samozřejmě jde o kolektivní sport, ale zároveň jsme na všechno jen dvě, nemůžeme se spolehnout na spoustu dalších spoluhráček.

Dokážete se vzájemně podpořit, když vám to nejde, nebo se v takovém případě spíš snažíte být každá sama?

Markéta: My jsme spolu v podstatě pořád, takže jsme se v průběhu let naučily problémy a konflikty zvládat. Velkou roli v tom hraje náš trenér, který má na věci objektivní pohled, zatímco my na hřišti vidíme některé situace zkresleně. Problémové situace tedy dokážeme i s jeho pomocí zvládnout celkem dobře. Ale občas si také potřebujeme odpočinout ve společnosti jiných lidí.

Koho máte na mysli? Kamarádky mezi jinými volejbalistkami, nebo spíš blízké lidi mimo volejbal?

Markéta: Obě máme z mládí svůj okruh přátel, se kterými se dodnes rády vídáme, zajdeme s nimi na kafe, vypovídáme se… Jinak to nejde. Trávíme spolu tolik času, že by nastoupila ‚ponorka‘, kdybychom se nebavily s dalšími lidmi.

Chodíte s kamarádkami i cvičit nebo trénovat?

Kristýna: Samozřejmě, protože i když nejsme spolu, je příjemnější cvičit ve společnosti než o samotě. Mám jednu blízkou kamarádku odmalička, podobně jako Markétu, a z šestkového volejbalu mi také zůstalo dost kamarádek, které ráda vyhledávám.

Markéta: Já mám spíš kamarádky ještě ze školy. Nových tolik ne – občas si člověk s někým padne do noty a rozumíme si, ale máme tak málo času mimo sport, že se nenabízí příliš mnoho příležitostí k navazování nových kontaktů.

Co s kamarádkami rozebíráte?

Kristýna: Rozhodně se snažíme moc neřešit volejbal, každý se na to ptá. Pro mě je třeba zajímavé slyšet ty ‚běžné‘ věci ze života, jak lidi chodí do práce nebo do školy. Může to znít zvláštně, ale znamená to příjemné nahlédnutí do jiného světa, můj život vypadá úplně jinak.

Kolik vám přibylo přátel po loňském úspěchu na olympiádě?

Markéta: Otázka je, čemu říkáte přátelé. Ti, které jsme měly předtím, nám zůstali všichni. Nové vztahy navazujeme pomalu, rozhodně to není tak, že bychom si chtěly vylévat srdce někomu, koho sotva známe.

Kristýna: Rozhodně se nám po Londýně rozšířil facebookový fanklub. (smích) Ale že by chodila spousta lidí a říkali „Jé, ty jsi byla dobrá, budeme kamarádi“, to se často nestává.

Jak jste slavily olympijský úspěch?

Kristýna: Zajímavá otázka – my vlastně ani žádnou velkou oslavu nepořádaly. Velká akce se pod heslem „Sen se stal skutečností“ konala na oslavu postupu, protože to byl náš hlavní cíl. Pozvaly jsme asi padesát lidí – přátele, bývalé trenéry, spoluhráčky…

Co pro vás znamená podpora vašeho okolí a příznivců?

Markéta: Je úžasné, když vám na Facebook píšou mladé holky, že jsme pro ně vzor a chtějí začít hrát volejbal. Dodává nám to motivaci a pocit, že i beachvolejbal může mít velký smysl pro jiné lidi než jen pro nás.

Kristýna: Po olympiádě nám udělalo velkou radost, že se našlo tolik lidí, kteří drželi palce. Dozvěděla jsem se třeba, že babička kamarádky, s níž se už ani moc nevídám, prožívala každý náš zápas, to bylo krásné. Ale každá podpora potěší.

Působíte, jako byste měly všechny zájmy a záliby společné – je to doopravdy tak, nebo spíše nutnost daná vaším stylem života?

Kristýna: Nějaké drobnosti by se našly. Třeba Markéta se mnou nikdy nechce jít na houby. (smích)

Markéta: Jak jsme spolu vyrůstaly, měly jsme podobné zájmy i stejné kamarády, takže moc rozdílů opravdu nenajdete. Nejčastěji se rozdělíme, když máme možnost trávit čas s rodinou.

Kristýna: Ale i tak zní druhá otázka, kterou od každého dostanu: „Jak se má Markéta?“

Co vás nejvíc zaujalo na nové kolekci adidas?

Kristýna: Obvykle si nejvíc všímám bot a tyhle jsou skvělé. Ale úplně nejvíc mi sedla víceúčelová bunda, cítila jsem se v ní pohodlně a troufám si tvrdit, že mi i sluší.

Markéta: Mě uchvátilo tričko. Materiál je úžasný, dobře se v něm běhá i cvičí. Skoro si nevšimnete, že na sobě něco máte. (smích)