„Miluju luxus. Ale ten nespočívá v bohatství a ornamentech, nýbrž v absenci vulgarity. Vulgarita je ta nejošklivější věc na světě a já proti ní budu vždycky bojovat," prohlásila Coco Chanel.
Bez ní bychom neměly kostým, malé černé, kalhoty a účes zvaný bob. Byla první návrhářkou sportovního oblečení, poslala na věčnost korzety a vtáhla do šatníku žen kalhoty. Také vzala na milost černou, která do té doby znamenala pouze smutek. Ušila první ‚malé černé‘ a všem ukázala, jak může být tahle barva slavnostní a sexy.
Krásné šaty, vlivní muži…
Její život přitom nebyl jednoduchý. Vlastní otec se na ni jednoduše vykašlal. Když jí a jejím třem sourozencům zemřela matka, strčil je do sirotčince. Coco, tehdy ještě stále Gabrielle, tady získala praxi v šití, kromě téhle práce ale i zpívala po barech, kde se staly hned dvě zásadní věci. Za prvé tu získala svou slavnou přezdívku Coco neboli drahoušek a pak se seznámila s muži z lepší společnosti, do které by ráda zapadla.
Jedním z nich byl i bohatý chovatel koní, její největší a jediná láska, britský diplomat Arthur ‚Boy‘ Capel. Hlavně díky němu si mohla v roce 1916 otevřít svůj první salon. Bohužel, tři roky poté zemřel při autonehodě. Rok před smrtí se stihl oženit, ale ne s Coco. Ta to sice nesla velmi těžce, přesto se scházeli dál. A nebyl to její jediný milenec, oblouznila i formáty jako Igora Stravinského či ruského velkoknížete Dmitrije Romanova, mimo jiné ji obletoval i jeden německý oficír. Nacistický oficír, což ji po válce odkázalo na sedm let do Švýcarska.
Svobodomyslná Francouzka se nikdy nevdala, neměla děti a zemřela v 87 letech v apartmá hotelu Ritz, elegantní až do konce svých dnů.
Marianne Talk s Beatou Rajskou: Co nám v oblékání nejvíc ubližuje a jak to zachránit
