Bolí vás čelist, máte pocit napětí ve tvářích nebo nemůžete pořádně otevřít ústa? První zastávkou bývá většinou zubař. Jenže pokud jsou zuby v pořádku, pátrání po příčině nemusí končit v stomatologické ordinaci. Bolest čelisti může mít příčinu v krční páteři, a dokonce může souviset s chodidly.
Když nás bolí záda, může nás rozbolet hlava. A když se ozve čelist, nemusí být problém přímo v ní. Bolest můžou způsobovat dlouhodobé svalové napětí, hodiny strávené u počítače nebo nenápadný zlozvyk zatínat zuby při práci.
Hlava jako těžká koule na krku
Zkuste si všimnout, v jaké poloze máte hlavu, když čtete zprávy v mobilu nebo pracujete na počítači. Brada se vysune dopředu, ramena se stáhnou a krk musí hlavu v této pozici dlouhodobě podpírat. Přitom lidská hlava váží přibližně čtyři až šest kilogramů. Čím více se dostává před osu trupu, tím větší nároky klade na svaly, které ji drží. Dlouhodobé přetížení se může projevit nejen bolestí šíje a ramen, ale také tlakem ve spáncích, bolestí hlavy, napětím ve tvářích nebo obtížnějším otevíráním úst.
Možná to děláte v tuhle chvíli. Při čtení e-mailů, soustředění na práci nebo v napjaté situaci nevědomky sevřete zuby, aniž byste si toho všimli. Stres se totiž nemusí projevit jen neklidem nebo špatným spánkem. Někdy se usadí také ve svalech kolem čelisti. Dlouhodobé zatínání zubů může způsobovat únavu čelistí, napětí ve tvářích, bolest spánků i bolesti hlavy. Zkuste sami sebe během dne kontrolovat. Jsou vaše zuby sevřené? Pokud ano, vědomě čelist uvolněte. V klidové poloze by se horní a dolní zuby neměly trvale dotýkat. Jazyk by měl spočívat na patře a dýchání by mělo probíhat nosem. Žvýkací svaly tak mají šanci si odpočinout.
Když do toho začne mluvit dech
Dýchání bereme jako samozřejmost, dokud se nezačneme zadýchávat. Přitom záleží i na tom, jakým způsobem dýcháme v běžném životě. Při převážném dýchání ústy nebo při nadměrném zapojování horní části hrudníku se mohou více namáhat pomocné dýchací svaly v oblasti krku a ramen. Zvýšené napětí se pak může promítat do okolí čelistního kloubu. „Při terapii se někdy ukáže, že pacient řeší několik obtíží současně – sevřenou čelist, přetíženou šíji, bolesti hlavy a povrchní dýchání. Jednotlivé projevy proto neposuzujeme odděleně. Učíme člověka vnímat polohu hlavy, uvolnit zbytečné napětí a znovu koordinovat dech s pohybem,“ vysvětluje fyzioterapeutka Lenka Vojtovič z Centra fyzioterapie KINISI.
Na první pohled skoro nic. Jedna část těla nám pomáhá mluvit a kousat, druhá nás drží na nohou. Jenže chodidla jsou důležitou oporou celého těla a nervovému systému poskytují informace o poloze, rovnováze i rozložení zatížení. Pokud dlouhodobě zatěžujete chodidla nerovnoměrně, může se měnit způsob, jakým při stoji a chůzi zapojujete kotníky, kolena, pánev nebo trup. Tělo se změnám přizpůsobuje a u některých lidí se mohou kompenzační pohybové vzorce projevit i výše, například v oblasti ramen a krční páteře. Fyzioterapeut tedy někdy vyšetřuje taky stoj, chůzi a způsob, jakým se chodidla opírají o podložku. „Nebylo by správné tvrdit, že určitý typ chodidla nebo obuvi automaticky způsobuje bolest čelisti,“ upozorňuje Jan Chalupný ze specializovaného obchodu naBOSo.cz.
Doporučujeme
reklama
Kdy má smysl vyhledat fyzioterapeuta?
Pokud stomatologické vyšetření neodhalí jasnou příčinu potíží, bolest se vrací nebo ji doprovází napětí krku, ramen či hlavy, může být užitečné vyšetření u fyzioterapeuta. Podle konkrétního nálezu se pak může zaměřit také na koordinaci svalů obličeje a úst nebo na pohybové stereotypy při stoji a chůzi. Univerzální sestava cviků, která by pomohla každému, ale neexistuje. Někdo potřebuje uvolnit přetížené svaly, jiný zlepšit pohyblivost krku nebo změnit některé pohybové návyky.
Zdroj: Autorský text, Lenka Vojtovič, Centrum fyzioterapie KINISI, Jan Chalupný, naBoso.cz
Menopauza nemusí být utrpení. Je to účtenka za všechno, co jste udělala špatně, říká lékařka Helena Máslová