Neznám nikoho, na koho by kouzlo první republiky nepůsobilo. I veskrze moderní, technicky založení muži zjihnou, když se v televizi objeví film s Adinou Mandlovou a Oldřichem Novým, a začnou fascinovaně nasávat atmosféru té krásné doby.
Samozřejmě, že si to idealizujeme. Jistě, že všechny dámy nebyly elegantní, všichni muži nebyli dokonalí gentlemani, a ne každá klívie ve výklenku měšťanského domu nepřetržitě kvetla, pěstována podle návodu v časopise Světozor... Ale my přece nehledáme realitu, ale sen - sen o starých časech, kdy byla naše země nová, plná optimismu, ještě nezkažená válkami a komunismem a kdy nikdo nemohl zpochybňovat její přední místo v civilizované Evropě. S dnešními kolotočovými melodiemi v rádiu a plastovými židlemi v zahradních restauracích nic nenaděláme, ale můžeme si vytvořit malý ostrůvek první republiky ve svém životě. Čistota a jednoduchost jsou dobrými hesly i pro naše dnešní domovy a šatníky. A co teprve to jídlo!
Ano, tušíte správně - hlavním důvodem, proč jsem se takhle zasnila, je jídlo. Konkrétně knížka, kterou před pár dny vydaly dvě noblesní a dobromyslné dámy - Eva Všetíčková a Jitka Rákosníková. Zkušené gastronomické novinářky napsaly Kuchařku první republiky, a nezapomněly v ní ani na luxusní lahůdky, ani na jednoduchá venkovská či dělnická jídla.
Když si tu knížku prohlížím, napadá mě, že vám ji můžu přiblížit třeba pomocí názvů několika kapitol, protože už ty samy o sobě jsou zvukomalebné: U filmových hvězd (Party u Adiny a oběd u Vlasty Buriana), Elegantní cukrařina, Židovská kuchyně, Dělnická kuchyně, atd.. Najdete tu studenou kuchyni, dezerty jako z luxusních cukráren, ale třeba i uhlířinu a plíčky po vídeňsku. Já dneska začnu chřestovou polévkou. A slibuju, že na stůl dám naškrobený obrus a jednu růži v broušené vázičce.
