Oběd s Karolínou: Smažím jen v létě

Vyrůstala jsem v 80. letech minulého století na malém městě. Tenkrát ještě v Čechách nefrčely všechny ty nové jídelní trendy, většina hospodyní zkrátka vařila totéž, co jejich maminky, babičky a prababičky, a představa že o víkendu dají rodině k obědu grilovaného lososa se salátem byla poukázkou na rozvod (případně na naštvaný odchod manžela do hospody na guláš).

A zatímco po celý rok jsou okna zavřená a tak nemáte ponětí, jaké vůně se za nimi linou, od května do září jsem běhala s míčem v uličkách naší čtvrti a ze všech oken se linula - vůně řízků. Od té doby mám řízky spojené s létem, se sluncem rozpálenými chodníky, cinkáním jídních kol a ťukáním míče o asfalt. Takhle jsem žila, když mi bylo deset, a asi mi to už nikdo neodpáře. V létě ráno otevřu okno v kuchyni, pustím slunce dovnitř, a po snídani začínám naklepávat.

Má to i praktický důvod - když se do něčeho smaženého pustím v zimě, musím zapnout digestoř na nejvyšší stupeň, abych se pak doma necítila několik hodin jako ve špatné restaraci. V létě si vůni smažení odnese větřík oknem, a tak se nemusím trápit, jak ji dostat z koberců a závěsů.

A můj tip? Já osobně mám nejradši řízky vepřové a telecí, ale moje děti trvají na kuřecích - a to ne na stehenních, které jsou přece jen šťavnaté, ale na suchých prsních. Od doby, kdy jsem je den předem začala marinovat v jogurtu, mám konečně šťavnaté i ty prsní. Je to úplně jednoduché.

V misce si rozšlehejte vajíčko s malým kelímkem bílého jogurtu, osolte a opepřete. Kuřecí prsní řízky jemně naklepejte (na předem namočeném prkénku, aby vám neodsálo šťávu) a naložte přes noc do jogurtové směsi. Druhý den je jen obalte ve strouhance (směs nemusíte nijak stírat, prostě řízky jen vyndejte). A pak už je normálně osmažte. Nešetřete olejem, aby byly rovnoměrně zlatavé. Po osmažení z nich odsajte přebytečný olej papírovou utěrkou. Mám je nejradši klasicky - s vařenými novými bramborami, a okurkovým salátem. Hezké léto!