Tajemství čistě přírodní kosmetiky: Opravdu je tou nejlepší volbou? Odborník Jan Klusák vysvětluje

V posledních letech se stále častěji mluví o „čistě přírodní“ kosmetice. Lákavý termín, který evokuje návrat k přírodě a šetrnou péči, ale často skrývá víc, než by se mohlo zdát. „Je důležité si uvědomit, že označení čistá příroda není legislativně ukotveno. Někdy jde spíše o marketingové tvrzení než o záruku skutečně přírodního složení,“ upozorňuje Jan Klusák, odborník ve složené kosmetických produktů. V posledních letech se mnozí lidé začali mnohem více zajímat o složení různých produktů – což je samozřejmě dobře. Z různých důvodů, ať už ekologických nebo z osobního přesvědčení, se však upínají na čistě přírodní složení a jakékoliv chemii se obloukem vyhýbají. Nic však není černobílé – a tak se pojďme společně podívat na to, jak to s čistě přírodní kosmetikou doopravdy je. Je to opravdu to nejlepší, co si můžeme pořídit? Nebo trocha chemie vlastně neuškodí?

Výhody přírody, ale i její limity 

Přírodní kosmetické produkty bývají oblíbené zejména u lidí s citlivější pletí. Obsahují rostlinné oleje, extrakty a další látky, které mohou působit synergicky a často mají nižší ekologickou stopu. „Pro běžnou udržovací péči může být přírodní kosmetika skvělou volbou. Pokud ale řešíme konkrétní problémy jako třeba akné, hyperpigmentaci nebo výrazné vypadávání vlasů, příroda sama o sobě většinou nestačí,“ vysvětluje Klusák. Přírodní složky totiž často trpí nižší stabilitou, kratší trvanlivostí a někdy i menší účinností nebo pomalejším nástupem efektu. Navíc mohou paradoxně přinášet vyšší riziko alergických reakcí – typicky v případě éterických olejů nebo extraktů. 

Věda a příroda v symbióze

Naštěstí nemusíme volit mezi přírodou a vědou – moderní technologie umožňují využít to nejlepší z obou světů. Díky metodám, jako je fermentace, mikroenkapsulace nebo biotechnologická výroba, se daří přírodní látky posílit a stabilizovat. „Typickým příkladem je bakuchiol, rostlinná alternativa retinolu, která působí podobně, ale s menším rizikem podráždění. Nebo kyselina hyaluronová, která dříve se získávala ze zvířecích tkání, dnes ji umíme vyrobit biotechnologicky a přesně nastavit její molekulovou hmotnost. Jmenovat můžeme také resveratrol nebo niacinamid, přírodní látky s vědecky potvrzeným efektem na pleť,“ vysvětluje odborník.

Kdy je syntetika lepší volbou? 

V některých případech má syntetická látka nad přírodní jasně navrch – například u opalovacích prostředků, kde je potřeba vysoká stabilita a přesná kontrola účinku. „Mýtus, že přírodní je vždy šetrnější a syntetické automaticky škodlivé, je opravdu nebezpečný. Každá složka – ať už přírodní, nebo umělá – musí projít přísným bezpečnostním hodnocením, než se dostane do kosmetického přípravku,“ dodává Klusák a doplňuje: „Syntetika často nabízí vyšší spolehlivost v konkrétní aplikaci, například při problémech s akné nebo stárnutím pleti.“

Co je ekologické? 

Zajímavé je, že syntetické složky nemusí být ekologicky horší než přírodní. Biotechnologie často šetří přírodní zdroje, protože látky vznikají v laboratoři místo toho, aby se získávaly z velkého množství rostlin. „Udržitelnost není o tom, zda je látka přírodní nebo syntetická. Rozhodující je celý proces výroby, uhlíková stopa a nakládání s odpady,“ uzavírá Klusák. Nejlepší cestou je hledat takové produkty, které spojují to nejcennější z přírody s vědeckým know-how. Transparentní komunikace, klinicky ověřené látky a vyvážený přístup – to je recept na kosmetiku, která opravdu funguje.

Kdo je Jan Klusák?

Jan Klusák je chemik a spoluzakladatel značky NAVLASIL, který se specializuje na vývoj účinné vlasové kosmetiky. Vystudoval chemii a je jedním z mála Čechů s evropskou kvalifikací pro hodnocení bezpečnosti kosmetických výrobků. V mládí se svými vlasy hodně experimentoval, a tak o ně přišel. Právě to ho inspirovalo k tomu, aby pomáhal ostatním udržet si krásnou a zdravou hřívu. Ve své ostravské laboratoři kombinuje vědecky ověřené aktivní látky s přírodními složkami a sám říká: „Chci, aby lidé měli z vlasů radost. Aby jim kosmetika dělala službu – ne starost.“