Dům Maison de la Coulée douce stojí v lese poblíž kanadského Suttonu, na svažitém pozemku s výhledem k malému jezírku. Vznikl jako společný projekt studia La Nony FAMILI a Le Local Design a od začátku měl fungovat pro několik generací jedné rodiny. Nešlo tedy jen o to vytvořit hezký interiér, ale hlavně najít rovnováhu mezi společným životem a dostatkem soukromí.
Jednoduchá podlouhlá stavba je natočená tak, aby dovnitř dostala co nejvíce přirozeného světla a zároveň se kvůli ní nemuselo kácet zbytečně mnoho stromů. Zajímavé je, že projekt během stavby prošel poměrně zásadní změnou. Kvůli úpravě rozpočtu architekti odstranili celé jedno podlaží, spojili některé funkce a během necelých dvou dnů přepracovali plány. Výsledkem ale není kompromisní verze původního domu. Naopak – stavba je kompaktnější a ještě lépe odpovídá původní myšlence nenápadného bydlení v krajině.
Foto: Ulysse Lemerise Bouchard - OSA images
Obývací pokoj stojí kolem krbu
Hlavní vstup vede rovnou do velkého obytného prostoru, kterému dominuje vestavěná sestava z mikrocementu. Zahrnuje posezení i nábytek a vše se soustředí kolem centrálního krbu. Velká okna jsou orientovaná k vodě, takže nejvýraznější dekorací interiéru se během dne stává samotný les. Mikrocement dodává prostoru téměř sochařský charakter, přesto nepůsobí chladně. Vyvažuje ho velké množství dřeva, měkké textilie a světlo filtrované okolními stromy. Stejný materiál se objevuje také v hlavní ložnici a do kanadského interiéru přináší atmosféru, kterou bychom častěji čekali ve středomořských nebo mexických domech.
Stěny zůstávají světlé a neutrální. Jejich úkolem není na sebe upozorňovat, ale vytvářet pozadí pro struktury materiálů. Doplňuje je bavlna, len, ratan, ručně vyráběné obklady a především dřevo, které se objevuje na nábytku i na většině stropů.
Kuchyň se nachází lehce stranou od hlavní obytné části. Mezi ní a obývacím pokojem vznikl prostor, do kterého se vešla vstupní šatna i spíž. Díky tomu není kuchyň zcela oddělená, ale zároveň nepůsobí jako dominantní kulisa celého obytného prostoru. Důležitou roli zde má také velký kus nábytku vyrobený na míru. Dřevěný centrální prvek pomáhá prostor členit, aniž by bylo nutné přidávat další stěny, a zároveň přináší do střídmého interiéru výraznější rytmus. Podobně fungují oblouky a zaoblené tvary, které se opakují ve stavebních otvorech, nábytku i svítidlech. Změkčují přechody mezi jednotlivými částmi domu a pomáhají tomu, aby interiér nepůsobil příliš stroze.
Doporučujeme
reklama
Vícegenerační bydlení potřebuje také ticho
Při navrhování domu se velká pozornost věnovala akustice a osvětlení. V domácnosti, kterou sdílí několik generací, totiž nestačí pouze rozdělit místnosti dveřmi. Každý potřebuje možnost stáhnout se do klidu, zatímco jiné části domu mohou dál fungovat společně. „Ráda začínám projekt otázkou, jak se klienti chtějí ve svém domově cítit. Má být místem, které uklidňuje, dodává jistotu nebo inspiruje? Požadovaná emoce se pak stává vodítkem pro všechna další rozhodnutí,“ vysvětluje Aza Lussier, designérka a partnerka studia La Nony FAMILI. V tomto případě byla hlavním tématem blízkost – nejen mezi jednotlivými členy rodiny, ale také vztah člověka k sobě samému a okolní přírodě. Proto vedle společných prostor vznikla klidnější zákoutí a jednotlivé části domu mají dostatek soukromí.
Zdroj: autorský článek, Le Local Design, La Nony FAMILI, v2com
Galerie: Dům pro několik generací schovali mezi stromy. Uvnitř vládne dřevo, spousta přirozeného světla i dostatek soukromí
