Těmito věcmi si doma pomalu trávíte život a možná o tom ani nevíte: Jak poznat nebezpečné látky ve vaší domácnosti a co s nimi?

Na první pohled se může zdát, že moderní domácnost je bezpečné prostředí. Bohužel právě domov bývá místem, kde jsme každodenně vystavení celé řadě látek, a ne všechny jsou bezpečné. Stačí si sednout na pohovku, hrát si s dětmi na koberci nebo si ohřát jídlo v plastové dóze. Mezi nejproblematičtější patří tzv. „věčné chemikálie“ (PFAS). Ty byste našli například v teflonových pánvích nebo v papírových obalech odpuzujících mastnotu. „Při zahřátí nebo poškození povrchu se mohou tyto chemikálie uvolňovat přímo do připravovaného jídla. Jsou spojovány například se zvýšeným rizikem rakoviny ledvin nebo s negativním vlivem na imunitní systém,“ varuje v podcastu Domácnost bez jedů Karolína Brabcová, odbornice na toxické látky z organizace Arnika, která tento podcast připravuje společně se serverem Ekonews.cz. Jako bezpečnější alternativy doporučuje nádobí z nerezové oceli, litiny, skla či certifikované keramiky.

Zpomalovače hoření oheň možná zastaví, ale zdraví nepřidají

Vyskytují se v čalounění nábytku, elektronice i podlahových krytinách. Zabraňují rychlému šíření plamene, ale cena za to je vysoká. Uvolňují se do vzduchu, který dýcháme a mají prokázané toxické účinky. Mohou narušit hormonální systém, způsobit neplodnost apod. Přesto se stále vyskytují, často i v recyklovaných plastech, kde se opět dostávají do oběhu. Vyhnout se jim můžete tím, že pravidelně větráte a utíráte vlhkým hadříkem prach. Také není dobré nechávat zbytečně zapnuté spotřebiče.

Plasty, které vypouští jedy

PVC je sice levné a praktické, ovšem zdraví nebezpečné. Aby bylo měkké, přidávají do něj výrobci různé chemické přísady, například změkčovadla. „Tradiční materiály byly pomalu ale jistě vytlačeny. Jsme čím dál více obklopeni plasty, protože jsou levné. A základem plastů jsou syntetické chemické látky. Ze začátku se vůbec nehledělo, jaké mají negativní vlastnosti. Šlo je o to, aby splňovaly, co od nich očekáváme. Třeba se daly ohýbat, nebo byly lehké či nehořlavé,“ vysvětluje Karolína Brabcová, proč se do oběhu dostala spousta látek, jež nyní musíme složitě regulovat. Ta k PVC nejsou pevně vázána, uvolňují se a putují až do našeho těla. Některá změkčovadla jsou zvlášť nebezpečná pro dětský organismus. PVC se špatně recykluje a při spalování produkuje dioxiny. Nejčastěji máme doma plastové hračky, přebalovací pultíky, nafukovací rukávky, dětské bazénky, lino na podlaze a jiné. Ideální prevence je pak snaha o minimalizaci takových věcí u sebe doma. Další z rizik představují bisfenoly (např. BPA). Ty se používají hojně jako vnitřní vrstva plechovek nebo v některých plastových obalech. Jsou to látky, které by mohly narušovat hormonální systém. „I když je používání BPA v kojeneckých lahvích již zakázáno, výrobci jej často nahrazují jinými, podobně problematickými bisfenoly. Proto je bezpečnější ohřívat jídlo vždy po přendání na skleněný či porcelánový talíř.“

Plastové hračky mohou pro děti představovat větší riziko, než se zdá.

Rtuti se zbavíme, ale je to běh na dlouhou trať

Toxický těžký kov, který jsme měli kdysi dávno doma všichni a někteří možná ještě máme. Ale i když jste se už klasického rtuťového teploměru zbavili, stejně se rtuť do domácností dostává, třeba z ryb, mořských plodů nebo kvůli znečištěnému ovzduší. Přitom je opravdu toxická a výraznou měrou ohrožuje hlavně těhotné ženy a vývoj plodu. Chcete se jí vyhnout? Vyhýbejte se mořským rybám a vnitřnostem živočichů. Vzhledem k tomu, že se k nám dostává i prachem z ovzduší, je nutné pravidelně čistit domácnost a parapety. V rušných městech není od věci i kvalitní čistička vzduchu.

Pesticidy v čaji, jablkách i kosmetice

Na zahradě, v květináčích i na talíři. Pesticidy se mohou dostat kamkoliv a rizika jsou závažná od hormonálních poruch, neplodnosti až po rakovinu. Stejné látky najdeme i v čisticích prostředcích a antibakteriální kosmetice. Pokud se jim chcete vyhnout, nakupujte ovoce a zeleninu od poctivých místních farmářů, vše před konzumací dobře omyjte a oloupejte. Dobrý je například roztok z jedlé sody, jablečný nebo klasický ocet. U květin se vyhýbejte těm dováženým a konvenčně pěstovaným. Buď otrhejte své na zahrádce nebo vybírejte lokální prodejce. Kupujte kvalitní čaj z kontrolovaného zemědělství (sypaný nebo v papírových sáčcích). Pokud bojujete s plevelem, vynechte glyfosáty a zkuste raději mulčování, termické metody nebo vybudujte permakulturní zahrádky.