Plevel, který nikdy nevyhazujte: Tyto rostliny mají větší hodnotu, než si myslíte

Když se řekne plevel, většina zahrádkářů si představí protivné rostliny, které je třeba bez milosti vytrhnout a vyhodit. Jenže ne každý nezvaný návštěvník záhonu si zaslouží skončit na kompostu. Spousta těchto „vetřelců“ má dlouhou historii v lidovém léčitelství, některé jsou plné vitamínů, jiné zase pomáhají regenerovat půdu. Možná vás překvapí, kolik užitku vám mohou přinést – ať už jako léčivky, potravina nebo zelené hnojivo.
Pampeliška – žlutý poklad s kořeny v lidovém léčitelství
Smetánka lékařská, jak se pampelišce správně říká, patří k nejznámějším „nechtěným“ rostlinám. Jenže právě tahle žlutá kráska je v bylinářství doslova klenotem. Kořen pampelišky podporuje činnost jater a žlučníku, detoxikuje organismus a pomáhá s trávením. Sbírá se nejlépe na podzim, kdy je plný hořčin a dalších účinných látek. Listy obsahují vitamíny A, C a K, podporují odvodnění organismu a hodí se do jarních salátů. Květy jsou výborné na med, sirup, likér nebo dokonce víno. Nejde ale jen o zdraví. Pampeliška je i cenná rostlina pro včely a jiný opylující hmyz, často je první pastvou po zimě. Místo plošného hubení tedy zvažte, jestli by jí na vaší zahradě neslušelo třeba místo u plotu, kde nikomu nepřekáží a naopak poslouží.
Bršlice kozí noha – od plevele po superpotravinu
Bršlice je často noční můrou zahrádkářů. Je invazivní, rychle se šíří podzemními oddenky a zbavit se jí je práce na celé sezóny. Jenže právě tato odolnost je důvodem, proč si bršlice zaslouží víc pozornosti. Je to prastará léčivá bylina. Už staří Slované ji používali na dnu, revma a záněty kloubů. Obsahuje vitamíny C a A, hořčík, železo, vápník a silice, které působí protizánětlivě. Mladé listy mají jemně pikantní chuť a dají se připravit podobně jako špenát. Výborně se hodí do polévek, omelet, pomazánek nebo i jako základ pesta. Nejchutnější je bršlice brzy na jaře, než začne kvést. Dá se také sušit nebo zamrazit, takže si její chuť můžete užívat celý rok. Pokud ji tedy na zahradě máte, zkuste z ní udělat spojence – a třeba i gurmánskou zajímavost na talíři.
Kopřiva – žahavý zázrak pro tělo i zahradu
Kopřiva dvoudomá je symbolem otravy. Pálí, píchá, a když ji najdete mezi rajčaty, první instinkt je vytrhnout. Přitom jde o jednu z nejcennějších léčivých bylin u nás. Kopřiva čistí krev, podporuje činnost ledvin, zvyšuje hladinu železa a posiluje vlasy i nehty. Působí protizánětlivě, je močopudná a přirozeně stimuluje imunitní systém. V kuchyni z ní můžete připravit čaje, šťávy, polévky nebo špenát. Mladé výhonky sbírejte v rukavicích brzy na jaře, ideálně ještě před rozkvětem. Pro zahradu má ale kopřiva význam i jako organické hnojivo. Kopřivová jícha dodá rostlinám dusík a další živiny a přitom nestojí skoro nic. Nechte hrst kopřiv louhovat ve vodě a po několika dnech zalévejte přecezeným výluhem zeleninu nebo květiny. Pozor ale na koncentraci. Neředěná jícha je velmi silná.
Sedmikráska – drobná, ale silná
Tahle nenápadná trvalka je oblíbená hlavně u dětí, ale málokdo ví, že má i léčivé účinky. Sedmikráska podporuje vykašlávání, pomáhá při kašli a zánětech dýchacích cest, čistí krev a působí mírně protizánětlivě. Může se užívat vnitřně (například ve formě čaje) nebo zevně na špatně se hojící rány. V kuchyni si s ní taky užijete. Mladé listy mají lehce oříškovou chuť a dají se přimíchat do salátu. Květy zase využijete do limonád, na ozdobu dortů, ale i do domácího octa, který pak získá jemnou růžovou barvu a lehce květinové aroma. Sedmikráska kvete dlouho – od jara až do podzimu, takže se k ní můžete vracet po celou sezónu.
Ptačinec žabinec – zelené „nic“, které chutná
Ptačinec vypadá jako něco, co jen tak pokrývá půdu, ale ve skutečnosti je to velmi výživná bylina s jemnou chutí připomínající hrášek. Je bohatý na vitamíny A, C a E, obsahuje vápník, hořčík a draslík a skvěle se hodí do jarních salátů, smoothies nebo jako zelená obloha na chleba. V lidovém léčitelství se používá při kožních problémech, zánětech a ekzémech – dá se z něj udělat třeba hojivá mast. Nejlepší je mladý a křehký. Ideálně hned po výsevu, ale protože klíčí a roste prakticky celoročně, můžete ho najít i v zimě, pokud není pod sněhem. Na rozdíl od jiných plevelů se dá snadno kontrolovat a má mělké kořeny, takže když ho nechcete, jednoduše ho vytrhnete. Ale proč byste to dělali, když ho můžete sníst?
Marianne Talk s Tomasem Sean Pšeničkou
Nejčtenější články
Doporučujeme

Jaké druhy růží pěstovaly naše babičky a jejich čtyři triky pro krásné květy i bohatý růst růžových keřů

Orlíček, čepička nebo holoubky: Vděčná trvalka našich babiček, která dělá radost začátkem léta nám i opylovačům

Pětice jedlých květů, které si snadno vypěstujete nebo natrháte na louce. Jsou zdravé a skvěle chutnají

Domácí jsou nejlepší: Jak na úspěšné pěstování brambor a bohatou úrodu

Jak poznáte, že semínka správně vyklíčí a nepřipraví vás o první jarní úrodu

Ruličky od toaletního papíru jako tajná zbraň pro jarní výsev

Co tento měsíc zasejete, to na jaře sklidíte: Plodiny, které potřebují start už teď, jinak ztratíte čas

Rybíz chce i v zimě vaši pozornost. Jeden chytrý zásah rozhodne o letní úrodě

Podzimní zahrada u chalupy nemusí spát. Co zasadit, aby dělala radost i příští rok

Mráz jako kuchař. Kdo nechá růžičkovou kapustu promrznout, zjistí, jak opravdu chutná
Mohlo by se vám líbit

Pudrově modrá dobývá interiéry. V koupelně funguje lépe než bílá







