Podle výzkumu profesora Charlese Spence, průkopníka experimentální psychologie z univerzity v Oxfordu, bychom měli pro největší požitek jídlo “okořenit hudbou”. Spence doporučuje někam špetku opery, někde použít koření v podobě pár zrníček flamenco, prý vám pak bude jídlo více chutnat.
Svoji hypotézu „zvukového koření„ testoval profesor s lokální kuchyní – francouzské jídlo údajně chutná lépe za zvuku francouzské tahací harmoniky, zatímco Puccini vylepšuje chuť těstovin. Platnost teorie byla potvrzena i v případě německé, španělské a řecké kuchyně. A co k české kuchyni? Zkuste si ke svíčkové omáčce pustit Smetanu!
„Říká se, že jíme svými smysly, ne ústy a jazykem – je to ve skutečnosti náš mozek, který připravuje chuťové buňky na chuťový zážitek. Okolní prostředí má na prožitek z jídla podstatný vliv – hudba nám může pomoci vyčistit si patro, může ovlivnit a změnit chuť jídla a povýšit váš zážitek. I malé změny v okolním prostředí mohou skutečně zintenzivnit gurmánský prožitek,“ říká profesor.
Na co ještě přišel?
Poslech klasické hudby může způsobit, že víno i jiné nápoje budou chutnat jako ty dražší.
Pomalá hudba může vést k tomu, že vám chuť zůstane déle v ústech. Čím rychlejší hudba, tím rychleji chuť vyprchává.
Čím více se vám hudba líbí, tím více vám bude chutnat – tomuto jevu se říká smyslový přenos. V podstatě se jedná o to, že svůj pozitivní vztah k dané hudbě promítáte do toho, co si myslíte o daném jídle a pití.
Kombinace toho správného hudebního nástroje s tím správným jídlem podporuje chuť – jsou důkazy, že zvuk klavíru se dobře hodí k ovoci, například ostružinám, meruňkám a malinám, pravděpodobně díky přirozené sladkosti.
Váš prožitek z jídla může ovlivnit zvuk „vnějších faktorů“ – nejjednodušším příkladem je zvuk jaký jídlo vydává, když do něho koušeme a když ho žvýkáme. Například zesílené křupnutí, když jíme brambůrky, v nás budí dojem větší čerstvosti. „Celá řada našich oblíbených zvuků, které spojujeme s jídlem a pitím, takto působí. Jen si vezměte jídla, která křupají nebo jsou naopak vláčná a krémová...nebo bublinky na jazyku, které známe a milujeme. Často se pojí s charakteristickým zvukovým projevem,“ říká profesor Spencer.
Výzkum si nechala provést společnost Sony.
Lada Nosková: Štve mě, že v roce 2026 ještě někdo řeší váhu
.jpg)
