Představte si ženu, která si z mateřské dovolené udělala startovní čáru k úplně nové životní cestě. Ve chvíli, kdy většina lidí přepíná mezi dudlíky a plínkami, se rozhodla vrátit k něčemu, co kdysi jen tak letmo zahlédla u své babičky – k háčku. A místo aby zůstala u řetízkového oka, rozjela pod značkou Háček.sem projekt, který dnes inspiruje stovky dalších tvořivých duší.
„V dětství háčkovala moje babička, která mě základy háčkování učila. Uměla jsem tehdy řetízkové oko a tam jsem skončila,“ vzpomíná autorka značky. Na háček si znovu vzpomněla o patnáct let později, když hledala tichou a tvořivou činnost na mateřské. Byla levák, návody točené pro praváky jí nic neříkaly. Tak se prostě naučila háčkovat pravou rukou. A tenhle malý čin vystihuje celý její přístup: když něco nejde, neznamená to, že to nejde navždy.
Začínala s medvídkem podle návodu, ale brzy zjistila, že opakování cizích vzorů ji nenaplňuje.„Háčkovala jsem asi rok a zjistila jsem, že mě nebaví háčkovat podle návodů ostatních tvůrců, a že potřebuji vymýšlet své vlastní projekty.“ Prvním autorským výtvorem byl zajíček. Malý, ale pro ni zásadní. Právě ten jí dodal odvahu založit instagramový profil, zpočátku s názvem @haceksem_hacektam, později zkrácený na výstižné @hacek.sem.
Z medvídků a zajíčků se postupně stalo oblečení, kabelky a doplňky. „Od postaviček jsem se přesunula k výrobkům, které pro mě byly praktičtější. Zákazníci začali objednávat kabelky a oblečení, a tahle strana háčkování mě oslovila víc.“ Dnes tvoří především dámské doplňky a dekorace, ale zaměřuje se i na potřeby ostatních háčkařek. Třeba takový „Můj háčkovací blok“ – zápisník, který vznikl z vlastních potřeb a později se stal oblíbeným digitálním produktem. „Potřebovala jsem nějaký blok nebo zápisník, kde bych měla celé háčkovaní pohromadě. Obyčejný sešit nestačil, není to dostatečně přehledné.“ A protože nebyla sama, kdo to řešil, přidala blok do nabídky pro všechny, kdo chtějí háčkovat s hlavou i srdcem.
Komunita jako motor
Sílu Háčku.sem tvoří hlavně komunita.„Od mojí komunity se ve velké míře odvíjí moje práce. Ráda se svou komunitou sdílím mou práci, zajímají mě názory jednotlivců a ráda s nimi prohodím pár slov.“ Je to vidět i na jejím tvůrčím procesu. Sledujícím často ukazuje rozpracované projekty, ptá se na jejich názor, naslouchá. Nápady většinou přicházejí večer, těsně před usnutím. „Možná je to jeden z důvodů, proč mi trvá usnout i několik hodin,“ směje se. Materiál hledá buď v zásobách, nebo v galanterii, často ve spolupráci s dodavateli. A když už tvoří, natáčí i videonávody a dává je volně k dispozici na svůj YouTube kanál.
Foto: Vanda Novotná
Přírodní vlákna a ručně barvené příze
Na materiálech si dává záležet. V létě preferuje bavlnu a len, v zimě vlněné směsi. „Obecně vzato nejsem odpůrcem žádného materiálu, ale nejradši mám přírodní vlákna.“ V poslední době si oblíbila ručně barvené příze od českých tvůrců. Nejen kvůli vzhledu, ale i kvůli podpoře lokálních značek. To je pro ni stejně důležité jako samotné tvoření.
Háčkování jako životní styl
„Při prvním přečtení této otázky mě okamžitě napadla odpověď: život,“ říká bez váhání, když mluví o významu ruční práce. Háčkování pro ni není jen způsob obživy. Je to cesta, jak zpomalit, vnímat a být přítomná. Od prvního oka po zapošívání nitky – každý krok má svůj smysl. „Na nitky sice nadávám, ale je to přesně ten poslední krok předtím, než vidíte hotový výrobek, zvednou se vám koutky rtů a cítíte, že je to to pravé.“
18.-21.9. 2026
powered by
Budoucnost? Háček v tom není
Do budoucna chystá rozšíření sortimentu. Praktické doplňky jako odličovací tamponky, pouzdra na sluchátka nebo klíčenky. A taky velký letní projekt: háčkované šaty. Dál by si přála, aby se Háček.sem stal hlavním zdrojem příjmu a dlouhodobým projektem na celý život. Nejde jí ale jen o to, „co prodá“. Chce hlavně podporovat tvořivost. „Snažím se předat myšlenku, že vytvořit se dá všechno. Snažím se předat kreativitu, aby se lidé nebáli být takoví, jací jsou. A nakonec se snažím předat právě tu lásku k tvoření.“
