Z řetízkového oka ke vlastní značce aneb háčkařka, která učí ostatní nebát se tvořit

„V dětství háčkovala moje babička, která mě základy háčkování učila. Uměla jsem tehdy řetízkové oko a tam jsem skončila,“ vzpomíná autorka značky. Na háček si znovu vzpomněla o patnáct let později, když hledala tichou a tvořivou činnost na mateřské. Byla levák, návody točené pro praváky jí nic neříkaly. Tak se prostě naučila háčkovat pravou rukou. A tenhle malý čin vystihuje celý její přístup: když něco nejde, neznamená to, že to nejde navždy.

Začínala s medvídkem podle návodu, ale brzy zjistila, že opakování cizích vzorů ji nenaplňuje. „Háčkovala jsem asi rok a zjistila jsem, že mě nebaví háčkovat podle návodů ostatních tvůrců, a že potřebuji vymýšlet své vlastní projekty.“ Prvním autorským výtvorem byl zajíček. Malý, ale pro ni zásadní. Právě ten jí dodal odvahu založit instagramový profil, zpočátku s názvem @haceksem_hacektam, později zkrácený na výstižné @hacek.sem.

Mohlo by se vám líbit

Od Excelu k pralinkám: Příběh Mia Chocolat je oslavou chuti, odvahy a řemesla

Nejen pro radost, ale i pro lidi

Z medvídků a zajíčků se postupně stalo oblečení, kabelky a doplňky. „Od postaviček jsem se přesunula k výrobkům, které pro mě byly praktičtější. Zákazníci začali objednávat kabelky a oblečení, a tahle strana háčkování mě oslovila víc.“ Dnes tvoří především dámské doplňky a dekorace, ale zaměřuje se i na potřeby ostatních háčkařek. Třeba takový „Můj háčkovací blok“ – zápisník, který vznikl z vlastních potřeb a později se stal oblíbeným digitálním produktem. „Potřebovala jsem nějaký blok nebo zápisník, kde bych měla celé háčkovaní pohromadě. Obyčejný sešit nestačil, není to dostatečně přehledné.“ A protože nebyla sama, kdo to řešil, přidala blok do nabídky pro všechny, kdo chtějí háčkovat s hlavou i srdcem.

Komunita jako motor

Sílu Háčku.sem tvoří hlavně komunita. „Od mojí komunity se ve velké míře odvíjí moje práce. Ráda se svou komunitou sdílím mou práci, zajímají mě názory jednotlivců a ráda s nimi prohodím pár slov.“ Je to vidět i na jejím tvůrčím procesu. Sledujícím často ukazuje rozpracované projekty, ptá se na jejich názor, naslouchá. Nápady většinou přicházejí večer, těsně před usnutím. „Možná je to jeden z důvodů, proč mi trvá usnout i několik hodin,“ směje se. Materiál hledá buď v zásobách, nebo v galanterii, často ve spolupráci s dodavateli. A když už tvoří, natáčí i videonávody a dává je volně k dispozici na svůj YouTube kanál.

Přírodní vlákna a ručně barvené příze

Na materiálech si dává záležet. V létě preferuje bavlnu a len, v zimě vlněné směsi. „Obecně vzato nejsem odpůrcem žádného materiálu, ale nejradši mám přírodní vlákna.“ V poslední době si oblíbila ručně barvené příze od českých tvůrců. Nejen kvůli vzhledu, ale i kvůli podpoře lokálních značek. To je pro ni stejně důležité jako samotné tvoření.

Háčkování jako životní styl

„Při prvním přečtení této otázky mě okamžitě napadla odpověď: život,“ říká bez váhání, když mluví o významu ruční práce. Háčkování pro ni není jen způsob obživy. Je to cesta, jak zpomalit, vnímat a být přítomná. Od prvního oka po zapošívání nitky – každý krok má svůj smysl. „Na nitky sice nadávám, ale je to přesně ten poslední krok předtím, než vidíte hotový výrobek, zvednou se vám koutky rtů a cítíte, že je to to pravé.“

Budoucnost? Háček v tom není

Do budoucna chystá rozšíření sortimentu. Praktické doplňky jako odličovací tamponky, pouzdra na sluchátka nebo klíčenky. A taky velký letní projekt: háčkované šaty. Dál by si přála, aby se Háček.sem stal hlavním zdrojem příjmu a dlouhodobým projektem na celý život. Nejde jí ale jen o to, „co prodá“. Chce hlavně podporovat tvořivost. „Snažím se předat myšlenku, že vytvořit se dá všechno. Snažím se předat kreativitu, aby se lidé nebáli být takoví, jací jsou. A nakonec se snažím předat právě tu lásku k tvoření.“

Galerie: Podívejte se, co o své tvorbě říká samotná Vanda

11 fotek 12 fotek