Vesnické hospody sloužily k setkávání. Účel jejich zřizování byl ale původně jiný

„Ta naše hospoda odshora, odspoda to je pěkné zařízení. Polívka hřeje se, hostinský směje se, že mu pívo dobře pění,“ zpívá Janek v pohádce S čerty nejsou žerty písničku od Jaroslava Uhlíře. Její text má pravdu, hospůdky na českém venkově byly opravdu pěknými zařízeními a hrály ve společenském životě našich předků významnou roli. Poskytovaly odpočinek po náročném pracovním dni a sloužily také jako místo, kde se sousedé setkávali, aby probrali vše potřebné.

Útočiště pro pocestné

První krčmy se objevily již ve středověku, kdy sloužily hlavně poutníkům, cestujícím a obchodníkům. Šlo o místa, kde se lidé mohli najíst, napít a odpočinout si. Tyto šenkovny proto často vznikaly u důležitých obchodních cest a křižovatek. V té době také ještě mnohdy bývaly součástí větších statků a provozovaly je celé rodiny.

Mohlo by se vám líbit

Tradiční trdelník nepochází ze Staromáku. Jeho cesta do stánku byla dlouhá

Doba rozkvětu

Období renesance a baroka pro venkovské hospody a nové pivovary znamenaly zlatý věk. Každá vesnice měla alespoň jednu a jejich provozovatelé organizovali různé tancovačky, na něž se těšili hlavně mladíci a dívky. Kromě toho, pokud se chtěli lidé něco dozvědět, zamířili právě do hospody, kde si všichni místní vyměňovali informace.

Tuto funkci si hospody udržely ještě v 19. století, a to i přes industrializaci, která mimo jiné přinesla stěhování lidí do měst. O století později podniky tohoto typu dostaly přísná pravidla, podle nichž musely fungovat, řada byla také zestátněna.

V současné době už každá vesnice svou hospodu nemá, což je škoda. Naštěstí nezanikly úplně, a tak tradice i nadále pokračuje.

Mohlo by se vám líbit

KVÍZ: Jak dobře znáte české pivo? Vyzkoušejte své znalosti o tomto tradičním nápoji