České pivo je známé svou vynikající kvalitou, bohatou chutí a dlouhou tradicí, a to nejen u nás, ale i ve světě. Tento zlatavý mok s bílou pěnu, kterému se přezdívá tekutý chléb, je zkrátka součástí tuzemské kultury a historie. Zjistěte v našem kvízu, co o něm víte…
Klíčovou roli v rozvoji pivovarnictví sehrály hlavně klášterní pivovary. První zmínka o vaření českého piva se týká právě jednoho z nich, a to Břevnovského kláštera, přičemž je už z roku 993. Důležitý průlom přišel roku 1842, kdy byl v Plzni uvařen první světlý ležák, který si rychle získal popularitu
Druhy českého piva
České pivo se dělí do několika kategorií, z nichž nejznámější jsou:
Ležák: Světlý ležák je nejznámější a nejrozšířenější typ českého piva. Má vyváženou hořkost, zlatavou barvu a charakteristickou vůni po chmelu.
Výčepní pivo: Toto pivo má nižší obsah alkoholu, je lehčí a méně hořké než ležák.
Speciál: Silnější pivo s vyšším obsahem alkoholu (nad 5 %). Často se připravuje v rámci sezóny nebo nějaké události.
Tmavé pivo: Jak už název napovídá, má tmavou barvu. Jeho chuť je sladší a připomíná karamel.
Polotmavé pivo: Jde o kombinaci světlého a tmavého piva, což mu dodává jantarovou barvu a chuť, která se pohybuje na pomezí sladké a hořké.
Při výrobě se uplatňují tradice a zkušenosti
Výroba piva má několik fází. Prvním krokem je proces rmutování, během kterého je škrob ze sladu přeměněn zejména na zkvasitelné cukry, a to pomocí sladových enzymů. Celá škála enzymů připraví sladový výluh pro činnost kvasinek. Už tato první etapa výroby piva ovlivňuje jeho chuť a aroma.
Dalším důležitým hlediskem je také použití českého chmele o vysoké kvalitě. Přidává se během vaření a dodává hořkost i charakteristickou vůni.
Významnou technikou, která se v českém pivovarnictví využívá, je spodní kvašení. Probíhá při nižších teplotách, kdy kvasinky sedimentují na dně kádě. Tato metoda je typická pro výrobu ležáků, které jsou známé svou jemnou chutí.
