Hajný Viktor, aneb tři pokolení pánů lesa...
V rodině Viktora Kollandy se zelené povolání dědí už po dlouhou dobu. Přestože doba i svět se mění, pečuje o les a jeho obyvatele podobně jako to dělal jeho tatínek a před ním také děda.
S lesem je Viktor Kollanda takříkajíc srostlý. Pohybuje se v něm s jistotou už od dětských let. Skoro po čtyři desetiletí jsou pro něj navíc lesy v okolí Velkých Karlovic na severovýchodě Moravy místem, kde každý den pracuje. Je hrdým pokračovatelem rodinné tradice, která dnes překlenuje tři století.
Text: Ondřej Lipár
Lesa páni
Hajný patří mezi nejstarší označení lesního personálu. Osobám, které byly určeny k hájení lesů, se takhle říkalo už v 11. století. Viktorův dědeček Václav působil jako revírník v oblasti Kychové nedaleko Vsetína už od roku 1880 a svého povolání se držel až do roku 1910. Jablko ale mnohdy nepadá daleko od stromu, takže Viktorův tatínk Alfréd svou lesnickou kariéru zahájil v roce 1927. „Vedoucího polesí pak dělal až do roku 1967,“ vzpomíná pan Kollanda. On sám se lesníkem stal na konci osmdesátých let minulého století a stále se toho povolání drží. „Je to určitá rodová tradice. Odmalička jsem byl k téhle práci vedený.“ Během mnoha desetiletí od chvíle, kdy Viktorův děda vstoupil do služby, se ale mnohé změnilo. Tehdy se ještě jeho povolání často říkalo hajný. Tenhle terím je už dnes poněkud zastaralý.

Proměny v čase
Zatímco dříve se v jedné profesi setkávala starost o les s péčí o zvířata, která v něm žila, dnes jsou, alespoň ve většině případů, tyto dvě role oddělené. Po transformaci lesnictví v roce 1993 první zůstala hlavně lesníkům, zatímco druhá se přesunula do oblasti myslivosti. Ta první je dnes pracovní náplní Viktora Kollandy. Myslivostí se ale zabývá alespoň ve svém volném čase. „Celá ta činnost má svá pravidla,“ vysvětluje. „Není to tak, že by člověk sebral flintu a šel jen tak střílet.“ Honitby jsou v Česku stanovené zákonem, každá musí mít nejméně pětset hektarů. Podle konkrétních rozměrů a bonity se pak pro každou stanovuje i odstřel zvěře tak, aby byl zachován její optimální počet. Tradice těsného soužití s lesem pokračuje v rodině Kollandů dál. Do lesnického povolání se pustil nejen Viktorův syn, ale na řadu přijde nejspíš i dcera Vendula, která vystudovala lesnickou školu...

Galerie: Galerie: Hajný v zimě
Nejčtenější články
Doporučujeme

Láskyplné prvomájové zvyky a pranostiky: polibek, stavění májek a vápnění cestiček

Jako od babičky: Proč je krupicová kaše nutriční poklad a jak připravit tu nejlepší

Příběh o lnu: Všestranná modře kvetoucí rostlina, která dřív zdobila zahradu téměř u každé chalupy

Pondělní pomlázka jako pozůstatek pohanských oslav jara: Pro vyhnání nemocí a chmurů se dřív mrskali muži i ženy navzájem

Bílá sobota: Pečení beránka, barvení vajíček, pletení pomlázky i vyhánění hmyzu

Zelený čtvrtek je dnem, kdy se konzumují zelená jídla pro zdraví a zvony odlétají do Říma

Škaredá středa nese odkaz Jidášovy zrady i dávného zvyku vymetat komíny

Třetí den velikonočního týdne: Šedivé úterý, kdy se myla okna a vymetal prach

Upleťte si s námi pomlázku z 8 proutků a připravte si pentle. Znáte jejich barevnou symboliku?

Květnou nedělí začíná pašijový týden. Jaké se k ní vážou zvyky a pověry?
Mohlo by se vám líbit

David Pastrňák slaví narozeniny. Místo hokejového mistrovství se rozhodl pro čas s rodinou v luxusním domově v Bostonu. Výhled má opravdu královský









