Svatý Vavřinec (asi 230-258) patří k nejoblíbenějším křesťanským světcům. Jeho svátek připadá na 10. srpna a pojí se s ním zajímavá legenda, lidové zvyky i známý astronomický jev, který v této době můžeme pozorovat - meteorický roj Perseid.
Pokud se za jasných nocí kolem 10. srpna chystáte pozorovat „padající hvězdy“ Perseidy, vzpomeňte si na legendu o tomto křesťanském mučedníkovi. Lidově se jim totiž říká slzy svatého Vavřince. Svatý Vavřinec byl římský jáhen za vlády císaře Valeriána. Měl na starosti církevní majetek a péči o chudé. Když začalo pronásledování křesťanů, odmítl vydat církevní majetek císařskému prefektovi a raději jej rozdal chudým. Za to byl krutě popraven upálením na železném roštu právě 10. srpna. Traduje se, že v noci po jeho smrti padaly z nebe třpytivé slzy, a tak si proud meteoritů na srpnové obloze lidé spojili s touto legendou a nazvali oblíbený astronomický jev jeho slzami.
V zemědělském kalendáři byl 10. srpen považován za předěl léta. Na Vavřince se na mnoha místech poprvé peklo pečivo z mouky z nové úrody. A on sám jako svatý je patronem právě pekařů, ale i kuchařů, pivovarníků, hasičů, kovářů, knihovníků a především vinařů. S pečením chleba a úrodou se pojí i některé pranostiky, které se k jeho svátku vážou: „Na svatého Vavřince první chléb se peče.“; „Slunečno na svatého Vavřince – hojnost dobrého vína v sklence.“, „Svatý Vavřinec dává slívám štulec.“; „Na svatého Vavřince čtyři řepy do hrnce.“ Ty další jsou pak, jak je obvyklé, spojeny s předpovědí počasí: „Jaký den svatého Vavřince, takový celý podzim.“; „Do svatého Vavřince slunce ještě svítí, po svatém Vavřinci léto se studení.“; „Vavřinec-li v slunci svítí, bude zima mírná býti.“ A tento den byl někdy dokonce považován za počátek podzimu, ač nyní na to počasí opravdu nevypadá. Proto: „Svatý Vavřinec - první podzimec.“
Zmínili jsme, že Vavřinec je jedním z nejpopulárnějších svatých. Na jeho počest se rozeznívaly zvony, konaly a dodnes se konají oblíbené poutě. Tradiční je například Svatovavřinecká pouť na Sněžku (je také patronem Krkonoš), kde se slouží česko-polská bohoslužba. Známé jsou také pouti na Chodsku s přehlídkou folklorních souborů (např. Svatý Vavřineček u Domažlic) nebo v Jihlavě. Ostatně svatému Vavřinci je u nás zasvěceno asi 160 kostelů. Lidové tradice se pak, jak už jsme zmínili, často vztahovaly k chlebu a úrodě. „Vavřincův chléb“, který ten den farář požehnal v kostele se rozdával chudým i dobytku. Obrázek svatého Vavřince v domě sloužil jako ochrana hospodářství a za posvátnou bylinu se pak považovala „Vavřincova bylina“ – bobkový list. Na Jižní Moravě byl svátek svatého Vavřince spojený s výběrem hlídačů vinic (hotařů) před nadcházejícím vinobraním.
Zdroj: autorský text, ceskezvyky.cz, Církev.cz, Wikipedia
Marianne Talk s aditkoložkou Monikou Plocovou: Závislost nemusí začít jen alkoholem, ale třeba i opalovaním
