Pranostiky na svatého Víta: Déšť věstil špatnou úrodu a černá kuřata měla zahánět démony

Svatý Vít je jedním z nejvýznamnějších patronů českých zemí. Jeho svátek měl nahradit pohanské tradice, které se církev snažila na venkově vymýtit. Hodila se podobnost jeho jména s bohem Svantovítem a také to, že svátek připadal na 15. června, tedy do doby, kdy už se blížila jedna z nejvýznamnějších pohanských oslav – slavnosti letního slunovratu. Na venkově se v tento den pozorně sledovala pole a říkalo se, že jaký je svatý Vít, taková bude úroda. Jedna svatovítská pranostika tvrdí: „Déšť na svatého Víta – špatná budou žita“. A opravdu deštivé počasí v polovině června mohlo znamenat horší úrodu obilí. Naopak, když bylo hezky, lidé si pochvalovali: „Pohoda na svatého Víta – mírné léto, dobrá žita“.

Mohlo by se vám líbit

Zvěstování Panny Marie: Svátek, který provází překvapivé pranostiky

Kuřata proti posedlosti

Kolem úrody se tehdejší život na venkově točil, a tak se většina svatovítských pranostik týkala počasí, zejména toho deštivého. Nemělo se podle nich sít obilí, protože by se neurodilo. K tomu se přidával také zmíněný slunovrat a třeba v tomto rčení je to oboje pěkně spojené: „Svatý Vít mění čas a často deštěm poctí nás“. Polovina června však nebývá jen deštivá, ale i bouřková, proto byl tento svatý žádán o ochranu před bleskem. Zároveň je patronem proti hadímu uštknutí, kousnutí psem a pomáhá i s některými zdravotními neduhy – očním a ušním onemocněním a zejména s „tancem svatého Víta“. Šlo pravděpodobně o epilepsii nebo choreu, neurologický syndrom charakterizovaný trhavými, nepředvídatelnými a mimovolnými pohyby. Lidé do kostelů, které byly svatému Vítu zasvěceny, nosili jako obětní dar černá kuřata. Ta měla posedlost démonem, za níž byl tanec svatého Víta považován, vztáhnout na sebe a „posedlý“ se měl uzdravit. V některých oblastech byl zase svatý Vít považován za patrona krav. Proto se hospodyně snažily na jeho svátek utlouct co nejvíce másla. Když v ten den přišla návštěva, nabízely jí čerstvé podmáslí se slovy: „To je Vítovo podmáslí, to píte, píte!“

Mohlo by se vám líbit

Legenda jménem Jan Nepomucký: Proč se 16. května stále slaví jeden z nejoblíbenějších českých světců

S ratolestí, lvem a kohoutem

Kult svatého Víta do Čech přinesl už kníže Václav, který od východofranského krále Jindřicha I. Ptáčníka dostal jako dar relikvii (rameno) tohoto světce a nechal pro ni postavit na Pražském hradě mezi lety 929 až 935 rotundu svatého Víta. Král a císař Karel IV. pak ve 14. století získal další část Vítových ostatků a uložil je do nového chrámu, který k světcově poctě stavěl na Pražském hradě. Zajímavé je pak vysvětlení proč se zobrazuje svatý Vít jako mladý chlapec se lvem, případně kohoutem. Podle legendy se Vít narodil koncem 3. století na Sicílii a od své chůvy už jako malý přijal tajně křesťanství. V té době však byli křesťané důsledně pronásledováni, a když jeho otec zjistil, že se nechce chlapec své víry vzdát, vydal jej úřadům. Ani ty jej však nepřesvědčily svými drastickými metodami, aby křesťanství odmítl. S pomocí anděla se prý chlapci podařilo s chůvou a jejím manželem uprchnout. Ale ne na dlouho. Všichni byli pochytáni a poměrně brutálně mučeni. Z kotle vařící vody, kam mučedníka hodili, se však vynořil osvěžený a lev, který ho měl rozsápat, mu jen pokorně olízal nohy. Přesto nakonec ve svých 14 letech mučení podlehl. Jako umučený světec je zobrazován s palmovou ratolestí a na počest svatovítské legendy i se lvem. Kolem 15. století se k jeho atributům přidal kohout, jako symbol bdělosti, se kterou chránil svoji víru.

Zdroj: autorský text, Médium.cz, ceskezvyky.cz, paxvobis.cz, pranostiky.cz