Krechtování uchovává úrodu a vrací nás k moudrosti našich předků

Na venkově se vždycky hledaly cesty, jak uchovat úrodu přes zimu, když nebylo sklepa ani ledničky. Jedním z nejstarších a nejjednodušších způsobů bylo krechtování. Tedy kládání zeleniny přímo do země. Tento zapomenutý způsob uskladnění dnes znovu objevují nejen chalupáři, ale i lidé, kteří chtějí žít blíž přírodě.
Krechtování je prosté, a přitom účinné. Využívá toho, že zem drží stálou teplotu a vlhkost, takže chrání brambory, zelí nebo mrkev před mrazem i před vyschnutím. Není v tom žádná věda. Naopak, celé kouzlo spočívá v jednoduchosti a v tom, že se pracuje s tím, co dům a dvůr samy nabízejí.
Jak vypadá klasický krecht
Tradiční krecht se budoval přímo na zahradě. Do menší jámy nebo na vyvýšené místo se vyskládaly brambory, řepa nebo kořenová zelenina. Na ně přišla vrstva slámy, která dýchala a bránila hnilobě, a nakonec se vše přikrylo hlínou. Vznikl tak nízký kopeček, který vydržel celé měsíce. Na větších statcích se stavěly i rozsáhlejší krechty, kam se vešla celá úroda z pole. Uprostřed hromady se nechával komín. Otvor vyložený prkny nebo rákosem, který zajišťoval větrání. Díky němu zelenina neplesnivěla a vydržela až do jara.
Proč se krechtovalo
Naši předkové neměli k dispozici lednice a sklepy byly luxusem spíš ve městech. Krechtování bylo způsobem, jak zajistit potraviny na celou zimu, aniž by člověk musel investovat peníze nebo složitě stavět skladovací prostory. Byla to práce celých rodin – na podzim se nosila úroda, navážela sláma, hlína a nakonec se na hromadu položilo pár prken nebo větví, aby se dalo v zimě snadno odkryt a odebrat jen tolik, kolik bylo potřeba.
Krechtování dnes
Možná to vypadá jako přežitek, ale krechtování se začíná znovu objevovat. Zájem o přírodní zahradničení a soběstačnost roste a s nimi i návrat k tradičním metodám. Pro chalupáře, kteří nemají sklep, je to vlastně ideální. Zahrada poskytne místo, slámu nebo suché listí má každý a práce kolem krechtu zabere jen chvilku. Navíc zelenina uskladněná v zemi si zachová chuť i pevnost lépe než v přetopené komoře. Pokud byste si chtěli krecht vyzkoušet, začněte zlehka. Najděte suché a spíše vyvýšené místo, kde nehrozí zaplavení. A vytvořte menší hromádku brambor nebo mrkve. Přikryjte je vrstvou slámy, navrch dejte asi 20 centimetrů hlíny a naznačte si místo větvičkou. V zimě pak stačí odkrýt malý otvor a vzít si tolik zeleniny, kolik právě potřebujete. Je to metoda stará jako vesnice sama, ale pořád funkční.
Marianne Talk s Tomasem Sean Pšeničkou
Nejčtenější články
Domácí knedlíky snadno a rychle: Trik Honzy Punčocháře hned na tři druhy z jednoho těsta
Apartmán Záskalí Tomáš s Marcelou vybudovali vlastními silami jako útočiště pro útěky z města. Dnes jej sdílejí se svými hosty
Přes deset let trvala Denise s Petrem rekonstrukce zchátralé fary z 18. století. Odpočinout si zde můžete i vy
Doporučujeme

Recept na oběd, který ocení děti i dospělí: Po rajské s masovými kuličkami se jen zapráší

Láskyplné prvomájové zvyky a pranostiky: polibek, stavění májek a vápnění cestiček

Hody, hody do Provody: Neděle po Velikonocích je známá jako Bílá nebo Provodní a dojídají se zbytky ze svátků

Příběh o lnu: Všestranná modře kvetoucí rostlina, která dřív zdobila zahradu téměř u každé chalupy

Boží hod velikonoční: Největší křesťanský svátek, konec půstu, den radosti a dobrého jídla

Bílá sobota: Pečení beránka, barvení vajíček, pletení pomlázky i vyhánění hmyzu

Zelený čtvrtek je dnem, kdy se konzumují zelená jídla pro zdraví a zvony odlétají do Říma

Škaredá středa nese odkaz Jidášovy zrady i dávného zvyku vymetat komíny

Třetí den velikonočního týdne: Šedivé úterý, kdy se myla okna a vymetal prach

Upleťte si s námi pomlázku z 8 proutků a připravte si pentle. Znáte jejich barevnou symboliku?
Mohlo by se vám líbit

Luxusní balkon téměř zadarmo: Ze starých palet a PET lahví vytvoříte oázu, kterou vám budou sousedé závidět





