Na venkově se vždycky hledaly cesty, jak uchovat úrodu přes zimu, když nebylo sklepa ani ledničky. Jedním z nejstarších a nejjednodušších způsobů bylo krechtování. Tedy kládání zeleniny přímo do země. Tento zapomenutý způsob uskladnění dnes znovu objevují nejen chalupáři, ale i lidé, kteří chtějí žít blíž přírodě.
Krechtování je prosté, a přitom účinné. Využívá toho, že zem drží stálou teplotu a vlhkost, takže chrání brambory, zelí nebo mrkev před mrazem i před vyschnutím. Není v tom žádná věda. Naopak, celé kouzlo spočívá v jednoduchosti a v tom, že se pracuje s tím, co dům a dvůr samy nabízejí.
Jak vypadá klasický krecht
Tradiční krecht se budoval přímo na zahradě. Do menší jámy nebo na vyvýšené místo se vyskládaly brambory, řepa nebo kořenová zelenina. Na ně přišla vrstva slámy, která dýchala a bránila hnilobě, a nakonec se vše přikrylo hlínou. Vznikl tak nízký kopeček, který vydržel celé měsíce. Na větších statcích se stavěly i rozsáhlejší krechty, kam se vešla celá úroda z pole. Uprostřed hromady se nechával komín. Otvor vyložený prkny nebo rákosem, který zajišťoval větrání. Díky němu zelenina neplesnivěla a vydržela až do jara.
Proč se krechtovalo
Naši předkové neměli k dispozici lednice a sklepy byly luxusem spíš ve městech. Krechtování bylo způsobem, jak zajistit potraviny na celou zimu, aniž by člověk musel investovat peníze nebo složitě stavět skladovací prostory. Byla to práce celých rodin – na podzim se nosila úroda, navážela sláma, hlína a nakonec se na hromadu položilo pár prken nebo větví, aby se dalo v zimě snadno odkryt a odebrat jen tolik, kolik bylo potřeba.
Možná to vypadá jako přežitek, ale krechtování se začíná znovu objevovat. Zájem o přírodní zahradničení a soběstačnost roste a s nimi i návrat k tradičním metodám. Pro chalupáře, kteří nemají sklep, je to vlastně ideální. Zahrada poskytne místo, slámu nebo suché listí má každý a práce kolem krechtu zabere jen chvilku. Navíc zelenina uskladněná v zemi si zachová chuť i pevnost lépe než v přetopené komoře. Pokud byste si chtěli krecht vyzkoušet, začněte zlehka. Najděte suché a spíše vyvýšené místo, kde nehrozí zaplavení. A vytvořte menší hromádku brambor nebo mrkve. Přikryjte je vrstvou slámy, navrch dejte asi 20 centimetrů hlíny a naznačte si místo větvičkou. V zimě pak stačí odkrýt malý otvor a vzít si tolik zeleniny, kolik právě potřebujete. Je to metoda stará jako vesnice sama, ale pořád funkční.
Marianne Talk s aditkoložkou Monikou Plocovou: Závislost nemusí začít jen alkoholem, ale třeba i opalovaním
