Rajčata na keříku, krásně červená a lesklá, jsou pýchou každé zahrady nebo balkonu. Jenže někdy ta radost rychle vyprchá. Plody začnou praskat, dělají se v nich hluboké rýhy, a než se nadějete, místo sklizně přichází zklamání. Taková rajčata nevypadají dobře, hůř se skladují a navíc rychle hnijí. Nejčastější příčinou je kolísání vody v půdě, ale vlivů je víc. Pokud chcete, aby vaše rajčata zůstala celá a zdravá, věnujte jim trochu víc pozornosti. Tady je šest věcí, které se vyplatí udělat.
1. Zalévejte pravidelně, ale ne hekticky
Zálivka je základ. Ale nestačí jen občas prolít záhon nebo květináč proudem vody z hadice. Rostlina potřebuje stabilní přísun vláhy, ideálně ráno nebo večer, v menších dávkách a přímo ke kořenům. Když se půda střídavě vysušuje a přemáčí, rajče se s tím nedokáže vyrovnat. Slupka ztuhne a pak pod tlakem vody jednoduše praskne. V horkých dnech může pomoct i kapková závlaha nebo samozavlažovací nádoba, zejména pokud pěstujete rajčata v truhlících nebo kbelících na balkoně.
Letní bouřky a přívalové deště dokážou napáchat víc škody než užitku. Když suchá půda najednou dostane nálož vody, rostlina do plodů natáhne víc, než slupka unese. Výsledkem jsou hluboké praskliny. Snažte se půdu udržet mírně vlhkou i před očekávaným deštěm, aby změna nebyla tak razantní. A pokud to jde, chraňte rostliny plachtou nebo netkanou textilií, která zmírní dopad vody na zeminu.
3. Mulčování jako tajná zbraň proti výkyvům počasí
Půda zakrytá mulčem si drží vlhkost mnohem lépe než holý záhon. Tráva, sláma, kůra nebo listí vytvoří ochrannou vrstvu, která zpomaluje odpařování a zároveň pomáhá udržet stálou teplotu půdy. Rajčata pak tolik nereagují na horko nebo sucho, rostou rovnoměrně a plody jsou méně náchylné k praskání. Jako bonus si navíc ušetříte práci s pletím.
4. Vápník zpevní plody a zachrání nervy pěstitele
Nejde jen o vodu. Nedostatek vápníku je další častý viník popraskaných plodů a navíc zvyšuje riziko hniloby na koncích rajčat. Vápník pomáhá slupce zůstat pevná a pružná. Můžete ho do půdy dodat třeba pomocí vaječných skořápek, dolomitického vápence nebo hnojiv s vápníkem. Jen si dejte pozor na pH půdy – pokud je moc kyselá nebo zásaditá, rostlina si s živinami neporadí. Ideální rozmezí je mezi 6,0 a 6,8.
Přehnojení dusíkem je jako když dítěti dáte hromadu cukru. Roste rychle, ale ne úplně zdravě. Rajčata pak sice bujně rostou, mají hodně listů, ale plody zůstávají měkké a náchylné k poškození. Volte raději vyvážené hnojivo, kde je méně dusíku a víc draslíku a fosforu, které podporují pevnost a zrání plodů. Hnojit bez rozmyslu se prostě nevyplácí.
Doporučujeme
reklama
6. Odolné odrůdy ušetří spoustu starostí
Ne všechna rajčata jsou stejná. Cherry rajčata a další odrůdy s pevnější slupkou zpravidla praskají méně. Pokud vás praskání trápí pravidelně, zaměřte se při výběru semen nebo sazenic na typy označené jako crack-resistant. Zkuste si zapisovat, které odrůdy se vám osvědčily, a příští rok budete sázet s větším klidem. A nebojte se experimentovat – každá zahrada si žádá trochu jiný přístup.
