Nový způsob uvažování Gen Z staví na záměrně přehnaném optimismu, který má člověku dodat odvahu udělat první krok. Když realita říká: „Tohle asi nedáš“, zkuste si na chvíli odpovědět: „Uvidíme“.
Pamatujete si, kdy jsme si měli každé ráno před zrcadlem opakovat, že jsme krásní, úspěšní a vesmír nám pošle přesně to, co potřebujeme? Manifestace dostává nový kabát. Teď je ovšem trochu méně spirituální a mnohem víc ironická. Delulu is the solulu – delusion is the solution (iluze je řešení) – je způsob, jak si vědomě dovolit věřit v optimističtější scénář, než jaký nám právě nabízí realita. Nemusíte skutečně věřit, že vám hned zítra spadne milion do kapsy, nebo že si váš idol uvědomí, že zrovna vy jste jeho životní láska, ani že po jednom mailu vám nabídnou okamžitě práci snů. Pointa je jinde. Co když si budeme chvíli opakovat, že je to možné?
Slovo delulu vzniklo jako internetový slang odvozený od anglického delusional a původně se používalo hlavně v online komunitách, mimo jiné v souvislosti s fanoušky a vztahy. Postupně se význam rozšířil. Dnes „být delulu“ může znamenat třeba přesvědčit sama sebe, že pohovor dopadne dobře, i když jste před ním tři hodiny googlili „co říct, když se zeptají na vaše slabiny“. Trend „delulu is the solulu“ se na sociálních sítích proměnil v jakousi ironickou verzi radikálního optimismu. Odborníci to popisují jako posun od původně vztahového významu k širšímu způsobu, jak si „fingovat“ sebevědomí tak dlouho, až se člověk odhodlá něco skutečně udělat.
Mozek miluje příběhy o budoucnosti
To, že budete mít v hlavě pozitivní představu o budoucnosti, ještě nemusí vést k tomu, že budete aktivnější. Někdy to může vést k pravému opaku. Ukazují to i studie. Lidé, kteří si intenzivně vybájili žádoucí budoucnost, nevynaložili tolik úsilí na její dosažení. V hlavě si totiž svoje vítězství už užívají, takže mozek je tak trochu zmatený a může si myslet, že jste v cíli. Můžete si večer tedy představovat, jak přebíráte cenu za svůj životní výkon. Jen je ale dobré si ráno taky obout boty a něco pro to udělat.
„Delulu“ potřebuje i realitu
Bez špetky reality to nepůjde. Můžeme si představit kýžený výsledek, ale vzápětí bychom si taky měli připustit, co nám v jeho dosažení reálně brání. Tomu se říká mental contrasting. Chcete novou práci? Představte si, že ji dostanete. A pak si přiznejte: „Dobře, ale moje CV je momentálně trochu chaos.“ Chcete začít běhat? Představte si sami sebe po deseti kilometrech. A potom si vzpomeňte, že teď se zadýcháte při dobíhání tramvaje. Výzkum naznačuje, že právě kombinace pozitivní představy a uvědomění si překážek může podporovat cílené jednání. Právě ta špetka reality může pomoci převést přání do konkrétního úsilí. Nejde o to být úplně mimo realitu. Spíš si realitu na chvíli dovolit trochu přecenit.
Když si před pohovorem řeknete „jsem přesně ten člověk, kterého hledají“, možná tím nezměníte názor výběrové komise v nadšený klub. Můžete ale změnit způsob, jakým do místnosti vejdete, jak budete mluvit a jestli vůbec dokážete říct, že o ten job opravdu stojíte. To je praktická forma delulu. Tomu se mimochodem říká self-efficacy, tedy víra ve vlastní schopnost zvládnout konkrétní úkol. I výzkumy ukazují, že přesvědčení člověka o vlastní schopnosti něco zvládnout souvisí s tím, kolik úsilí je ochoten vynaložit a jak dlouho u úkolu vydrží.
Nejde o pozitivní pohádku
Nesmíme to ale zase přehnat. Je rozdíl mezi tím, když si řeknete „věřím, že to zvládnu“, a když už ve své hlavě slavíte vítězství, které se ve skutečnosti ještě vůbec nestalo. A právě na tom podle výzkumů záleží. Realistický optimismus může člověka popostrčit k většímu úsilí a zvýšit šanci, že se do věci opravdu pustí. Zato příliš intenzivní snění o dokonalém výsledku může paradoxně fungovat jako taková mentální pohovka. V představách už máme hotovo, takže se nám o něco méně chce vstávat a dělat to. Některé výzkumy navíc naznačují, že velmi silné pozitivní fantazie mohou souviset i s horší psychickou pohodou. Myslet si tedy, že si představíte vysněný život a zbytek zařídí vesmír, nic moc z toho nebude. Vesmír už má možná přeplněný kalendář.
Doporučujeme
reklama
Delulu jako sociální sebeobrana
Na druhou stranu může mít tenhle trend ještě jednu funkci: dovolit si nebýt pořád realistou na 110 procent. Určitě moc dobře víte, jak rychle si mozek umí vyrobit katastrofický scénář. Co když to nevyjde? Co když budu za trapnou? Delulu mindset nabízí jinou otázku: „A co když to náhodou vyjde?“ Neznamená to, že pozitivní myšlení zázračně změní svět. Ale způsob, jakým si naši budoucnost představujeme, může ovlivnit, jestli se do nějaké akce vůbec vrhneme. Říct si: „Nemám žádnou šanci“ je totiž stejně málo vědecké jako „stoprocentně mě vezmou“. Stačí si říct: Nevím, jestli to vyjde. Ale budu se chovat, jako by to za ten pokus stálo.
