Léto pomalu zavírá dveře a vládu nad počasím přebírá podzim. Slunečné dny vystřídají chladná rána, déšť a první mrazíky. Naši předkové se však bez mobilních aplikací i televizních meteorologů obešli. Stačilo jim pozorovat přírodu a znát pranostiky. Pamatujete si je také? Otestujte se v našem kvízu.
Dny se krátí, rána jsou stále chladnější a dlouhé letní večery se pomalu stávají minulostí. Přichází podzim, který s sebou přináší nejen barevné listí, houbaření a návrat teplých svetrů, ale také řadu lidových pranostik. Některé známe dodnes, jiné už téměř upadly v zapomnění.
Pranostiky jsou krátká lidová rčení, která vznikala na základě dlouhodobého pozorování přírody, počasí a střídání ročních období. Naši předkové sledovali déšť, vítr, mráz, chování zvířat i úrodu a své zkušenosti předávali z generace na generaci.
Nešlo přitom pouze o zábavná říkadla. Pro lidi, jejichž obživa závisela na zemědělství, mohla být znalost počasí naprosto zásadní. Podle pranostik odhadovali, kdy sklízet úrodu, zda se připravit na tuhou zimu nebo jaké počasí je čeká během následujících měsíců.
Právě podzimní pranostiky často předpovídají příchod prvních mrazů a podobu nadcházející zimy. Významné místo v nich mají svátky svatého Václava, Havla, Martina nebo Kateřiny. Kdo by ostatně neznal slavného svatého Martina, který má přijet na bílém koni?
Zimní pranostiky se zase často vztahují k adventu, Vánocům, Novému roku a Třem králům. Počasí během svátečních dnů mělo podle lidové moudrosti napovědět, zda bude zima dlouhá, kdy přijde jaro nebo jak bohatá bude příští úroda.
Dokážete správně dokončit známé pranostiky a poznat, ke kterému svátku patří? Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, zda byste se při předpovídání podzimního a zimního počasí obešli bez mobilního telefonu.
