Nebezpečné výzvy na TikToku se mezi dětmi šíří stále víc. Jak s nimi mluvit o rizicích dřív, než dojde k tragédii

Nejde jen o to, že si děti občas něco samy natočí, jde o virální výzvy, úkoly, které vidí třeba na TikToku, Instagramu nebo jiných sociálních sítích, a které často slibují pozornost, lajky nebo pocit, že jsou „cool“. Občas začnou nenásilně, ale postupně se stupňují. Napřed něco jednoduchého, pak ale přijdou výzvy, které testují odvahu, bolest nebo hranice zdravého rozumu.

Proč online výzvy děti přitahují

Online výzva obvykle začíná nevinně. Někdo natočí video s úkolem – třeba ochutnat extrémně kyselý bonbon, vydržet ledovou sprchu nebo napodobit taneční pohyb. Ostatní se přidávají a sdílejí vlastní verze. Proč jsou pro děti tak moc přitažlivé? Jak říká psycholožka Veronika Brémová z Endlessly, je to proto, že tyhle výzvy kombinují zábavu, adrenalin a hlavně pocit sounáležitosti. „Jedna z největších potřeb dospívajících je zapadnout mezi vrstevníky a získat uznání. Zpětná vazba – lajky a sdílení – přichází okamžitě, to je pro jejich mozek velmi silná odměna," vysvětluje odbornice.

Problém ale nastává ve chvíli, kdy se hranice posunou. Algoritmus sociálních sítí totiž zvýhodňuje obsah, který vyvolává silné emoce. Čím víc šokující nebo extrémnější video, tím větší šance, že se bude šířit dál. Děti pak můžou získat dojen, že čím riskantnější chování, tím větší obdiv získají. Bohužel, i když často tuší, že je výzva nebezpečná, strach z vyloučení z kolektivu bývá silnější než strach z rizika. „V dospívání má přijetí skupinou obrovskou váhu a schopnost vnímat důsledky ještě není plně rozvinutá,“ dodává psycholožka.

Když výzva skončí v nemocnici

V posledních letech se objevují bohužel případy, kdy následky těchto online výzev nebyly „jen nepříjemné“, ale tragické. Jedním z nejznámějších je takzvaná blackout challenge, při níž si děti záměrně omezují přísun kyslíku, aby zažily krátkodobý pocit euforie. V zahraničí si tahle výzva vyžádala několik dětských životů. 

V Česku média upozorňovala například na výzvy spojené se škrcením, experimenty s léky nebo manipulací s ohněm. Některé děti byly popálené, jiné skončily s poraněním páteře či mozku. Společným jmenovatelem je přesvědčení, že „to přece nic není“ a že to zvládli ostatní. Bohužel děti si neuvědomují, že video, které vidí, může být sestříhané, upravené nebo natočené za úplně jiných podmínek.

Jak s dětmi začít rozhovor

Základem je zájem, nikoli zákaz. Místo výčitek zkuste otázky. Podle odborníků je klíčový otevřený dialog, kdy dítě necítí, že ho obviňujete, ale naopak vnímá důvěru.

• Mluvte otevřeně a s respektem: Otázka je podle psycholožky Veroniky Brémové vždy lepší než zákaz. Když dítě cítí zájem a ne kontrolu, bývá ochotnější mluvit o tom, co se děje v online světě. Začněte bez toho, aby to dítě vnímalo jako zákaz nebo trest. Spíš se zeptejte: Co jsi dnes na TikToku viděl? Co ti přesně přišlo zajímavé? Co tě na tom baví? Co si o tom myslíš ty? Takový přístup dává dítěti najevo, že ho berete vážně. Hlavně nezačínejte rozhovor uprostřed používání sociálních sítí, najděte čas, kdy je dítě off-screen, třeba při procházce nebo jízdě autem.
• Ukažte různé úhly pohledu: Vysvětlete dítěti, že algoritmy se snaží udržet jeho pozornost a někdy nabízejí materiál, který není bezpečný. To ale neznamená, že je aplikace „zlá“, znamená to, že i dospělí musí být na pozoru a děti podporovat v rozumném rozhodování. Vysvětlete, že některé výzvy mohou mít zdravotní následky, které nejsou na první pohled vidět.
• Nastavte společná pravidla: Ne jako trest, ale jako dohodu. Kolik času online, jaké typy videí sdílet, jak řešit, když něco vypadá podezřele nebo nebezpečně. Co uděláte, když narazíte na něco, co není příjemné? Dítě by mělo vědět, že za vámi může přijít i tehdy, když už něco pokazilo. A ještě něco funguje dobře. Děti jsou experti na to, jak sociální média fungují, zeptejte se jich, ukažte jim zájem a učte se s nimi.

Budování digitální odolnosti

Cílem není izolovat děti od technologií. Digitální svět je součástí jejich budoucnosti. Smyslem je naučit je přemýšlet. Učit je rozpoznat manipulaci, tlak vrstevníků i vlastní hranice. Pomáhá mluvit o hodnotě vlastního zdraví a sebeúcty. Lajky a sdílení jsou pomíjivé, ale následky riskantního chování mohou zůstat celý život. „Dítě potřebuje zažívat přijetí a uznání doma. Oceňovat snahu, podporovat jeho silné stránky a pomáhat mu budovat hodnotu mimo online svět. Pokud má pocit vlastní hodnoty, není tolik závislé na potvrzení zvenčí. Je dobré také vnímat, jak se dítě cítí při svých volnočasových aktivitách a s kamarády," radí psycholožka Veronika Brémová z Endlessly.

Pokud máte pocit, že je dítě pod tlakem, bojí se nebo už došlo k nebezpečnému incidentu, je důležité jednat rychle a vyhledat pomoc. V České republice fungují nonstop krizové linky, které jsou bezplatné a anonymní. Můžete využít například Linku bezpečí pro děti a mládež 116 111.