Když je online svět plný jedu. Psychologové radí, jak si uchovat duševní pohodu v toxickém prostředí

První generace uživatelů internetu věřila, že online svět propojí lidi. Dnes víme, že umí spojovat stejně dobře, jako rozdělovat. Psychologové přitom upozorňují, že dlouhodobé vystavení nenávistným komentářům, online šikaně nebo neustálému proudu negativních zpráv může zvyšovat stres, úzkost i pocity vyčerpání. A problém se netýká jen teenagerů – dopad online obtěžování zažívají i dospělí.

Ne všechno si musíte pustit do hlavy

Představte si internet jako obrovskou párty. Nešli byste si dobrovolně stoupnout doprostřed skupinky lidí, kteří na sebe křičí, urážejí se a házejí po sobě skleničky. Jenže online to děláme každý den. Klikneme na hádku pod příspěvkem, přečteme si stovky komentářů a divíme se, že máme špatnou náladu. První pravidlo proto zní jednoduše: nemusíte číst všechno. Ani odpovídat na všechno.

Mohlo by se vám líbit

Když nevypadáš dobře, je to tvoje chyba: Instagram face jako spouštěč úzkostí a depresí

Algoritmus není váš kamarád

Zdá se vám, že je internet poslední dobou nějak víc naštvaný? Není to jen pocit. Sociální sítě totiž zvýhodňují obsah, který vyvolává silné emoce. Rozčilení, pobouření nebo šok nás totiž u obrazovky udrží déle než příspěvek o tom, že někdo vypěstoval krásná rajčata. Když proto několik dní klikáte hlavně na konfliktní obsah, algoritmus vám ho začne servírovat ještě častěji. Stejný princip funguje ale i opačně. Sledujte účty, které vás inspirují, baví nebo uklidňují, a toxického obsahu začne postupně ubývat.

Nehádejte se s každým

Existuje staré internetové pravidlo: nikdy nekrmte trola. Někteří lidé totiž nepíšou komentáře proto, aby diskutovali. Píšou je proto, aby vyvolali hádku. A čím víc reakcí dostanou, tím větší mají radost. Psychologové proto často doporučují, abychom si položili jednoduchou otázku: Pomůže moje odpověď situaci zlepšit? Pokud ne, možná je nejlepší reakcí žádná reakce.

Blok není projev slabosti

Řada lidí má pocit, že blokování nebo skrývání účtů je přehnané. Ve skutečnosti jde o jednu z nejzdravějších forem digitální hygieny. Stejně jako si doma zavřete okno, když z ulice stoupá hluk, můžete zavřít dveře i online. Nemusíte poslouchat každého, kdo se rozhodl zrovna dnes šířit vztek.

Mohlo by se vám líbit

Zastrašování, ponižování, šíření intimních fotek. Obětí online násilí se může stát každý. Odbornice radí, jak se bránit

Dejte mozku přestávku

Kolikrát jste si chtěli „na pět minut něco projet“ a najednou byla půlnoc? Nekonečné scrollování mozek neunavuje jen množstvím informací. Neustále přeskakuje mezi emocemi – vtip, tragédie, recept, válka, reklama, roztomilé štěně, politická hádka. Takovou emocionální horskou dráhu bychom v běžném životě zažili jen stěží. Zkuste si proto nastavit drobná pravidla: První půlhodinu po probuzení bez sociálních sítí. Žádné scrollování těsně před spaním. Jeden večer v týdnu úplně offline.

Negativní zprávy si dávkujte

Psychologové pro to mají dokonce termín – doomscrolling. Jde o nutkavou potřebu číst stále další a další negativní zprávy, přestože nám nedělají dobře. Informovanost je důležitá. Nepotřebujeme ale každých deset minut kontrolovat, co nového se ve světě pokazilo. Vyberte si jeden nebo dva důvěryhodné zdroje a zprávy si přečtěte třeba jednou denně. Váš nervový systém vám poděkuje.

Internet není skutečný život

Na sociálních sítích málokdo sdílí hádku s partnerem, nevyžehlené prádlo nebo pondělní krizi v práci. Vidíme hlavně nejlepší momenty cizích životů a velmi snadno podle nich hodnotíme ten svůj. Jenže porovnáváme vlastní zákulisí s cizím pečlivě vybraným trailerem. Kdykoliv začnete mít pocit, že všichni ostatní jsou úspěšnější, krásnější nebo šťastnější, zkuste si tuhle větu připomenout.

Mohlo by se vám líbit

Velikost 42 není diagnóza obezity, jak nám vnucují sociální sítě. Jen další strašák žen, který o zdraví nevypovídá vůbec nic

Řekněte si o pomoc

Pokud vás online útoky dlouhodobě trápí, vyvolávají úzkost, strach nebo ovlivňují váš běžný život, není ostuda obrátit se na blízké nebo odborníka. Výzkumy potvrzují, že dlouhodobé online obtěžování může mít skutečné dopady na psychické zdraví. Vyšší stres, úzkosti i depresivní příznaky. Nejde o přecitlivělost, ale o reálný problém, který si zaslouží pozornost.

Internet má sloužit vám

Ne naopak. Technologie samy o sobě nejsou ani dobré, ani špatné. Rozhodující je, jak s nimi zacházíme. Někdy stačí odložit telefon, jít na procházku, zavolat kamarádce nebo si uvařit čaj. Skutečný svět totiž pořád nabízí něco, co žádný algoritmus neumí. Opravdové vztahy, klid a možnost na chvíli úplně vypnout.

Zdroj: Autorský text, APA, PMC, PLOS, Frontiers