Klára Kotábová v karanténě, den 34: Historie se opakuje, mnohdy nechtěně

Děti jsou mimo domov, je čas na úklid. Znáte to: Večírky se stejně nekonají, tak svých pár volných chvil využiju nějak smysluplně, že… Tedy přerovnáváním věcí. V každém případě jsem díky své chorobné posedlosti úklidem našla složku s fotografiemi k úvodníkům dvacet let starým. A při jejich probírání jsem nejenže zjistila, že stárnu do krásy – zkuste se na své fotky staršího data mrknout také a přijdete na to samé, ale navíc jsem si všimla, že účes, který jsem tehdy měla na hlavě, se velmi výrazně podobal tomu, co nosím na hlavě teď. S tím rozdílem, že před lety jsem platila kadeřníkovi nehorázné peníze za to, aby mi na hlavě vytvořil proužky a odrosty, které jako by naznačovaly, že se o svou hřívu nestarám. Ležérní městská nedbalost se tomu tenkrát myslím říkalo. Aby byl výsledek dokonalý, seděla jsem u něj hodiny a hodiny, odcházela s krkem zlomeným o umyvadlo, ale účesem podle posledních trendů. A s vědomím, že do konce měsíce jím jen rohlíky. Takže podtrženo sečteno: Šťastná… Nevím tedy (viděno dnešní optikou), proč jsem byla tak rozhazovačná, když jsem díky karanténě zjistila, že přesně ten účes se vám na hlavě vytvoří sám – a zadarmo. Stačí mít dva měsíce kadeřníka v karanténě – a máte, co jste chtěla. Tedy před lety. Dnes, při pohledu do zrcadla je mi jasné, že budu kadeřnici cpát nehorázné peníze za to, aby mi dala hlavu dohromady. Tedy to se jí asi nepovede, tak zůstaneme jen u toho vlasového porostu. Prozatím. Jinak se budu snažit o to, abych co nejdřív měla, jak popisují můj dnešní vlasový styl mé milé dcery, bílou hlavu. Ano, snažím se představit si a taktéž nasimulovat, jak budu vypadat za dvacet let s hlavou plnou šedin – k tomu mi dnes dopomáhej kadeřník… Historie se totiž bude opakovat. Za dvacet let mi na hlavě přirozeně poroste to, co dnes mě stojí nejen čas, ale i nemalé peníze. A nad starými fotografiemi budu jen nevěřícně kroutit hlavou, proč jsem vyhazovala peníze za něco, co na hlavě roste samo… Zadarmo. A pak své úvahy odmávnu tím, že každý přece chce, co nemá. Mám samu sebe přečtenou.

Takže aktuálně potřebuji zbavit odrostů, kdy k tomu ale dojde, netuším. Moje nemluvná kadeřnice prohlásila, že ve všech nařízených ochranných pomůckách pracovat nebude. Neb by se v červnu upekla. A že tedy raději zavře krám, protože ve svém salonu klimatizaci nemá a červnové dny, i díky obrovským sklům výkladní skříně, dělají z jejího profesního prostoru pekelnou pec. Jenže co já teď? Potřebuju údržbářku a umělkyni, která nemluví a nechá mě tedy vyspat se během všech nezbytných procedur. A že jich na cestě za umělými šedinami je… Navíc bude všude plno, jak avizují odborníci. Profesionálky a profesionálové, díky všem nařízením stihnou o třetinu méně zákazníků, takže počítám, že i kdybych se někam snažila dovolat, dostane se na mě řada v září. To ještě budu mít štěstí. A navíc vlasy, které připomínají účesy hlavních hrdinek filmu Kladivo na čarodějnice…

V podstatě ale nevím, jestli se mám vůbec trápit tím, co mám momentálně na hlavě. Při pohledu na starší fotografie mi dochází, že asi ne. Vzhledem k tomu, že v téhle situaci nejsem jediná, třeba se z ledabyle neupravených vlasů stane nový trend. Stejně jako jiných detailů, které vás třeba vnitřně nebetyčně štvou, ale to je tak jediné, co s nimi můžete momentálně dělat. Tak proč si zvyšovat tlak věcmi, které jsou de facto zbytečné a neovlivníte je. Stejně za pár let zjistíte, že krásná jste byla, jste i budete, tak proč se například stresovat tím, jestli se ke kadeřnici dostanete v květnu, červnu, nebo září.

Tak ať jste zdraví.

MARIANNE AŽ DO SCHRÁNKY S POŠTOVNÝM ZDARMA

Pokud to není nezbytně nutné, nevycházejte v současné době ze svých domovů - a to ani pro nové číslo Marianne. Časopis Marianne si totiž můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.