Klára Kotábová v karanténě, den osmý: Než skončí karanténa, odrostou mi vlasy i nehty. A teprve všichni uvidí, co jsem zač
Dnes něco marnivého rozjímání nabízím. S ohledem na to, jak se prodlužuje doba domácího vězení, rozrůstají se odrosty ve vlasech i další kosmetické mimikry, které se mi v dobách svobodných daří maskovat. Pozná mě bez všech úprav ještě někdy někdo?
Už poměrně dlouho jsem si plánovala návštěvu u kadeřnice, také nehty jsem potřebovala upravit – zkrátka s přicházejícím jarem jsem se chtěla cítit krásná. Ovšem karanténa mi udělala čáru přes rozpočet. Krása se odkládá. Musíme přece všichni přinášet oběti, že. Jen abych uvedla na pravou míru, marnivá jsem kvůli práci a dokonce i v dnešních dnech: Můj homeoffice začíná tím, že se nalíčím, obléknu do pracovního a tak trávím den. V pyžamu bych rozhodně pracovat neuměla, nemotivovalo by mě k vyšším výkonům. Stejně tak učitelé neučí v pyžamu, takže sorry jako. Jestli mám zvládnout všechny role dnešního dne, potřebuju na ně být – co nejkrásnější. Tudíž všem, kdo se na sociálních sítích ptají, co si chtějí dokázat lidé, kteří tráví dny karantény v džínách a nalíčení a ne v pyžamu a s nahatým obličejem, bych ráda vzkázala, že dokazovat si nepotřebuju nic, že pro svou psychickou pohodu potřebuju jen dodržovat rituály běžného života. A těmi je nejen nasoukání se do džínů po ránu, ale také vlasová údržba, a další… Jenže ty mi chybí. Jak mám asi na Teamsech, po Skype atd. komunikovat s někým, kdo vypadá tak báječně upravený a je můj vzhled dnes ještě vůbec profesionální? Jediné, co mi zbývá, je spoléhat se na to, že přenos obrazu nebude až tak kvalitní, jak jsem si myslela, a že v rámci jedniček a nul se spousta nedokonalostí ztratí… A doufat, že karanténa nebude trvat tak dlouho, abych se díky všem plíživým změnám pod rouškou vlastní i pod rouškou tmy styděla dojít vyvenčit psa. Jiná známá má pocit, že jestli bude ještě týden zavřená doma, manžel pochopí, koho si vzal a opustí ji. Protože bude odrostlá, neupravená, cizí. Taky potřebuje nalepit obočí, povytáhnout napletené vlasy, atd… Je v jiném levelu honu na krásu a myslím, že opravdu trpí. Já si zatím jen konverzačně stěžuju.
Moje dcery si začaly samy doma zkracovat vlasy. Zastřihávat konečky. Nabídly podobnou úpravu i mamince, tedy mně, s díky jsem ale odmítla, protože se obávám, že zase tak dlouho, aby vlasy stihly po jejich experimentech dorůst, karanténa trvat nebude. Podobné experimenty mám za sebou a fakt mě naučily, že profíkům je třeba nechávat jejich práci – nebýt kutilem za každou cenu.
Co jsem výše uvedeným chtěla říci? Nesnažte se být krásná, možná i trochu vyumělkovaná proto, že se to od vás čeká. Snažte se být dokonalá proto, že to tak chcete vy sama. Proto, že se tak cítíte dobře a víte, že bez drobných úprav to zkrátka nejde. S dobrým pocitem ze sebe sama se totiž dají hory přenášet. Jakmile se dostanete do stadia, kdy budete v koupelně u zrcadla stát a té osobě na vás zírající říkat: „Neznám tě, ale umyju tě,“ je na čase změnit status quo.
Jen se trochu bojím okamžiku, kdy dojde ke zmírnění karantény. Zatím se hřeju nadějí, že do dvou dnů mám napravené vlasy i nehty. Dokonce i kosmetiku stihnu. Obávám se, že přetlak právě na tyhle služby bude tak velký, že na mě se dostane tak v době, kdy dětem zase začne škola. Což, zatím podle katastrofických scénářů může být i v září… To není nadějná vyhlídka. Ovšem pracovat a žít se musí s tím, co máme.
Tak ať jste zdraví!
Pokud to není nezbytně nutné, nevycházejte v současné době ze svých domovů - a to ani pro nové číslo Marianne. Časopis Marianne si totiž můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.
