Přejít k hlavnímu obsahu
Životní styl

Mýty o neslyšících i základy znakového jazyka! Edukaktivní profil vám přiblíží život bez sluchu

Info ikona
Znakový jazyk

Víte, co se skrývá pod zkratkou CODA? Tušíte, jaký je rozdíl mezi Neslyšícím a neslyšícím? A máte povědomí o tom, že termín znaková řeč neexistuje? Pokud jste alespoň dvakrát odpověděli ne, pak se seznamte s Alenou a Anetou, které se prostřednictvím Instagramu snaží přiblížit život neslyšících a poodhalit nejčastější mýty.

O sociálních sítích často mluvíme s pejorativním nádechem. Stěžujeme si, že nám berou drahocenný čas a soukromí. Lamentujeme nad vyumělkovanými profily a odsuzujeme influencery, kteří se zaprodali nevěrohodným reklamám. Každá mince má ale dvě strany, a tak na sociálních sítích můžeme objevit i zajímavé a edukativní profily, které rozhodně mají světu co říct. Jedním takovým profilem je například @ne_slysim.

AlenaAnetou jsou dvě (ne)slyšící kamarádky, které spojuje práce, studium a touha přiblížit společnosti svět neslyšících. A právě z oné touhy se  zrodila myšlenka na založení instagramového profilu @ne_slysim. „Jak se domluvit s neslyšícím? Jak mu poradit, poskytnout pomoc? Jak překonat ostych při setkání s neslyšícím? Jistě nám všem vyvstává v této problematice na mysl spousta otázek. A právě proto vznikl náš projekt s názvem (Ne)slyším, ve kterém se Vám pokusíme přiblížit život osob se sluchovým postižením,“ vysvětlují autorky na svém Instagramu.

Edukativně a zajímavě

Na profilu @ne_slysim nečekejte sáhodlouhé příspěvky, které jsou psány medicínským jazykem. Alena s Anetou se naopak snaží o jednoduchost, srozumitelnost a názornost, díky čemuž problematice znakového jazyka porozumí každý. Dívky například vysvětlují, že pojem znaková řeč neexistuje, neboť přirozeným jazykem neslyšících je znakový jazyk. „Tento název je oficiálním a používaným názvem pro komunikaci osob se sluchovým postižením, stejně tak, jako přirozeným jazykem intaktní populace je český jazyk,“ píší v příspěvku.

Info ikona
Alena a Aneta

Autorky projektu Alena s Anetou.

Zároveň se Alena s Anetou zabývají zkratkou CODA, která vznikla z anglických slov „Children Of Deaf Adults“. V českém překladu jde tedy o „slyšící děti neslyšících rodičů”, pro které je znakový jazyk přirozenou součástí života. Jak se takové dítě může naučit mluvit? „V těchto případech hrají velkou roli zejména slyšící členové rodiny (například prarodiče), kteří s dítětem mluví. V neposlední řadě také raná péče nebo mateřská, později základní škola.Často se může stávat, že se děti při kontaktu s intaktní populací za své rodiče stydí a cítí se být v kolektivu menšinou. Není výjimkou, že se tyto děti mohou potýkat s problémy v komunikaci, kdy například nerozlišují vykání a tykání, mohou také více vyžadovat oční kontakt nebo používat doteky častěji, než je pro intaktní populaci běžné,“ dodávají dívky.

Zajímavým zpestřením jsou také mini lekce znakového jazyka, které se vždy soustředí na několik základních slov a frází. Alena s Anetou vás například naučí znázornit barvy, dny v týdnu, roční období nebo slovesa každodenní činnosti. Kromě toho také ukážou, jak se ve znakovém jazyce "řekne" Praha, Brno nebo Ostrava. Mimochodem zajímavé je i samotné téma, jak ve znakovém jazyce vznikají názvy měst. „Co se týká názvů obcí, je jejich tvoření specifické. Některé názvy vznikají podle určitého místa, které je pro dané území typické, nebo mohou vycházet z různých charakteristik daného místa. Názvy měst mohou také přímo vycházet z názvů v mluveném jazyce. Některé názvy obcí jsou však vytvořeny pouze v určité komunitě Neslyšících a pro ostatní nemusí být vždy srozumitelné, proto je dobré v konverzaci vždy poprvé daný název vyspelovat v prstové abecedě, aby nedošlo k omylu,“ dodává Aneta s Alenou.

Pokud vás život neslyšících zajímá, rozhodně si vyhledejte profil @ne_slysim. Možná zjistíte, že jste doposud věřili nějakému mýtu, který je se sluchově postiženými spojován.