Hygge, sis, lagom, gazellig nebo kalsarikännit. V posledních letech jsme si zvykli, že nám severské země nenápadně podsunují recepty na šťastný a spokojený život. A aby těch receptů nebylo málo, přihlásil se o pozornost také koselig, norský koncept šťastného života.
Dánové jsou pyšní na své hygge, Švédové nedají dopustit na lagom a Finové zbožňují sis. Už, už jsme se obávali, že jediným severským státem, který nepřispěl svým receptem na šťastný život do mlýna, bude Norsko. Za pět minut dvanáct se ale Norové vytasili s konceptem koselig, který je příjemným mixem mezi hygge a pravou norskou náturou. Pojďme filozofii koseligu prozkoumat do posledního detailu a zjistit, jak tento koncept můžeme využít i v ryze středoevropských podmínkách.
Přeložit koselig do češtiny je podobně náročné jako přeložit hygge. I v tomto případě totiž platí, že jde o slovo, které je hluboce zakořeněné v severské kultuře, a navíc je nejen podstatným jménem, ale také slovesem. „Koselig bych popsala jako pocit útulnosti a pohodlí, ale často ho používáme také v momentě, kdy nejsme sami a trávíme čas s blízkými lidmi. Jde o to být spokojený, obklopit se příjemnou atmosférou a mít hřejivý pocit,“ vysvětluje norská novinářka Ingrid Obstat na webu That Scandinavian feeling.
Říkáte si, v čem je tedy koselig jiný než hygge? Ingrid Obstat sama přiznává, že oba koncepty jsou velmi podobné, avšak koselig klade větší důraz na sociální kontakt a spojení s přírodou, zatímco hygge se zaměřuje na vytvoření příjemné atmosféry uvnitř domova. Jednoduše řečeno, hygge vám ukazuje krásu osamělých večerů, během kterých vám přítomnost dělá gigantická deka, výborná kniha a tucet zapálených svíček, zatímco koselig prahne po venkovním dobrodružství a trávení času s rodinou a přáteli.
Život v Norsku je bezesporu krásný, avšak zatraceně tmavý! Obzvláště v zimních měsících, kdy sluníčko zapadá „téměř“ po odpolední svačině a dlouhé večery jsou doopravdy dlouhé. Není tedy divu, že se Norové obrnili koseligem, díky kterému mohou tyto přírodní nezmary lépe zvládat. „Díky konceptu koselig dokážeme najít radost i v okamžicích, které na první pohled nejsou pozitivní. I když je koselig aplikovatelný po celý rok, v zimních měsících je obzvláště důležitý. Klíčem je změna myšlení a pozitivní přístup. Snažíme se vnímat zimu jako to nejlepší, co může být, a přijímáme všechny její aspekty,“ vysvětluje novinářka.
Kromě toho, že Norové nedají dopustit na své běžky nebo lední brusle, vydávají se také vstříc mrazivé přírodě. Vždyť, kdo by neznal skandinávské přísloví – neexistuje nic jako špatné počasí, jenom špatné oblečení.
Nemusíte si kupovat běžky, pořizovat outdoorové vybavení nebo trávit víkend na horách. Koselig lze do českého prostředí přenést i mnohem jednodušeji. Bohatě postačí, když přestanete na zimě hledat chyby, a naopak připustíte, že toto období má i mnoho pozitivních momentů. Oblékněte se a vyrazte na dlouhou procházku městem nebo přírodou, zatelefonujte si s blízkými lidmi, pravidelně venčte svého psího miláčka, a pokud ve svém bydlišti stále máte dostatek sněhu, využijte ho k zimním radovánkám. Chápeme, že zima je občas vlezlá a nepříjemná, ale zároveň dokáže být i nesmírně kouzelná, a to i v srdci Evropy.
