Březnový úvodník šéfredaktorky Moniky Mudranincové

Léčba pravdou

Když máte nový vztah, většinou se snažíte neopakovat chyby z toho předchozího. Pro mě to znamená – mimo jiné – naučit se říkat pravdu. Vždy a za každých okolností. Je to snadné? Ne. Je to úlevné? Ano! Dám vám příklad. Onehdy mi můj přítel navrhl, abych k němu přijela v sobotu na oběd. Bude tam i jeho pětiletý vnouček, pěkně si to užijeme. Stará Monika by se mohla přetrhnout, aby udělala dobrý dojem, takže by sedla na tramvaj, po cestě by koupila koláčky a celé odpoledne by si hrála na hodnou tetu. Nová Monika však sebrala odvahu a řekla svému milému, co si doopravdy myslí, a to sice, že si trávení volného času představuje trochu jinak. V sobotu se chystá spát do devíti, pak půjde na masáž a manikúru, oběd si dá s kámoškama v bistru, co si nestihly říct u oběda, si dopovědí na procházce ve Stromovce, a večer se doma naloží do vany a bude si číst. A to odpoledne s vnoučkem určitě vyjde někdy jindy… Asi vám nemusím vysvětlovat, že to pro mě nebyla úplně komfortní situace, ale oba jsme ji ustáli, protože jsme si už na začátku našeho vztahu slíbili, že k sobě budeme na sto procent upřímní. Snažíme se o to. Já jsem například musela vydýchat, když mi partner během telefonického hovoru řekl: teď se mnou mluvíš jako šéfová a mně se to moc nelíbí. A mám to. Paní dokonalá není tak dokonalá, jak si možná myslela. Někdy pravda bolí, protože nás činí zranitelnými. Pro nás dva to je ale jediný možný způsob komunikace. Rozhodně lepší než předstírat, že s něčím souhlasíme, když je to naopak. Nechceme se přizpůsobovat tomu druhému jen proto, aby byl klid. On totiž každý takový malý ústupek časem naroste do obřích rozměrů a pak bublina praskne. Výsledkem dlouholeté potlačované nespokojenosti pak může být vzájemná alergie, kdy vám vadí už i jen to, jak partner(ka) dýchá. Emoce se mají pustit ven. Ostatně to tvrdí v rozhovoru s Alžbětou Rybářovou o pár stránek dál i psycholog Tomáš Kvapilík. Tak co kdybychom všechny udělaly coming-out a šly s pravdou ven? Ve vztahu, v rodině, v práci? Aspoň na týden… Zkusme, co to udělá, když budeme sedm dní mluvit jen pravdu. Držím nám palce!

P. S. Dovolte mi ještě soukromý kompliment Anetě Langerové za opravdovost a autenticitu, s níž přistupuje k životu. Je inspirací pro mnoho žen i mužů, kterým svým příkladem ukazuje, že nemusí slevovat ze svých hranic a zásad. Zdá se mi, že takových lidí není pořád dost. Ale třeba se pletu… Monika Mudranincová, šéfredaktorka

Mohlo by se vám líbit

5 důvodů, proč si přečíst květnovou Marianne se speciálem Vše o mužích