Nejlepší univerzity světa? Spojené státy bodují, Česko stagnuje

O úrovni vzdělávacího systému Spojených států amerických můžeme polemizovat. Někteří tvrdí, že osnovy středních škol odpovídají našim základkám, jiní si výuku v USA nemohou vynachválit. Ponechme ale stranou americké základní a střední školy, a raději se zaměřme na tamní univerzity. Ty totiž opět zazářily v takzvaném Šanghajském žebříčku. 

Harvard, Stanford nebo Massachusetts?

Dostat se na americkou univerzitu je pro mnoho studentů sen, za kterým si jdou už od útlého dětství. Není divu, vždyť přijímací řízení na tyto univerzity se rovná běhu na dlouhou trať, na který se musí vybavit trpělivostí, pevnými nervy a notnou dávkou ctižádosti. Pokud se to studentům podaří, postaví se na začátku semestru nejen před vysněnou školní budovu, ale především dříve nebo později získají titul, který jim následně otevře dveře do nejzajímavějších HR oddělení světa.

I letošní hodnocení Academic Ranking of World Universities (ARWU) ukázalo, že nejprestižnější titul získáte na Harvardově a Stanfordově univerzitě. Třetici nejlepších vysokých škol uzavřela Univerzita v Cambridgi, tedy zástupce britského vzdělávání. Dále zabodoval Massachusettský technologický institut, Kalifornská univerzita v Los Angeles, Princetonská univerzita, Kolumbijská univerzita, Kalifornský technologický institut, Univerzita v Oxfordu a desítku nejlepších škol uzavřela Chicagská univerzita. 

ČTĚTE TAKÉ: DENÍK BERLÍŇANKY: Pytlíky na roušky, skupiny po čtyřech a škola jednu týdně

Přísná kritéria hodnocení 

Šanghajský žebříček je od roku 2003 sestavován Šanghajskou dopravní univerzitou, která si dala za cíl kvantifikovat rozdíl mezi čínskými univerzitami a nejlepšími světovými univerzitami. Možná i proto jsou kritéria hodnocení opravdu přísná, a tak mnoho skvělých univerzit na lepší umístění bohužel nedosáhne.

Celý žebříček se řídí šesti hodnotícími prvky. Zohledňuje, kolik absolventů má Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili, sleduje akademické pracovníky s Nobelovou cenou či Fieldsovou medailí, zaměřuje se na vysoce citované akademické pracovníky v 21 kategoriích, sleduje počet článků uveřejněných pracovníky univerzit v časopisech Nature a Science a dále zohledňuje citační indexy SCI a SSCI a bere v úvahu poměr výše uvedených na jednoho akademického pracovníka. 

Česko až ve druhé stovce

Smutnou zprávou je, že do první stovky se nedostala žádná česká univerzita. Nejlépe se v žebříčku umístila Karlova univerzita, která obsadila dělenou 201. až 300. příčku. Za druhou nejlepší českou vysokou školu můžeme považovat Univerzitu Palackého v Olomouci na dělené 501. až 600 pozici. O trošku hůře si vedla Masarykova univerzita, které letos patří dělené 601. až 700. místo. V těsném závěsu se potom ocitá na 701. až 800. příčce České vysoké učení technické v Praze. Skokanem roku je Česká zemědělská univerzita, která se vloni umístila na 901. až 1000. místě, avšak letos vybojovala dělené 801. až 900. místo.

ČTĚTE TAKÉ: Žádný rozvrh ani vysvědčení! Mohly by demokratické školy uspět i u nás?

POŠTOVNÉ ZDARMA

Časopis Marianne si nyní můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.