Jak bydlí čtenářky Marianne: Ze strohého a neosobního bytu po rodičích vytvořila útulný a vysněný domov

Interiér podle někoho jiného může být funkční, ale postrádá osobitost člověka, který v místě žije. Když Simona převzala v roce 2022 klíče od bytu 2+kk, věděla, že ji čeká spousta práce. Byt byl sice zařízený jednoduše a účelně, ovšem připomínal spíš krátkodobé nebo občasné zázemí než místo pro trvalé bydlení. „Protože rodiče bydleli prakticky na chatě na Vysočině, byt v Brně využívali pouze, když potřebovali něco vyřídit nebo zajít k lékaři. Podle toho také vypadalo zařízení bytu. Když jej v roce 2007 kupovali jako nový od developera, nechali si instalovat vše jen v základu. Zařízení doplňovali stylem, co kdo nechce, to se bude hodit,“ vysvětluje stav bytu Simona.

Světlo, vzduch a prostor v hlavní roli

Při vstupu do bytu je hned patrné, že tu někdo přemýšlel nad detailem. Zmizela stará, masivní skříň a místo ní stojí jednoduchý věšák a krásné mozaikové zrcadlo od paní Moniky Taschové. To prostor nejen opticky rozšířilo, ale zároveň mu dodalo jedinečný rukopis. Pejsek Dasty má v předsíni své vyhrazené místo, kde může v klidu odpočívat, což je krásný důkaz toho, že domov je sdíleným místem i pro čtyřnohého člena rodiny. „Mému srdci je blízké učení feng shui. Nejsem na něj žádný odborník, znám základní principy, kterými se řídím. Ne vždy však prostor umožňuje naprosto dokonalé sladění. Jako nejdůležitější zásadu vnímám úklid ve smyslu, aby se nikde neválelo nějaké staré nepotřebné harampádí.“ Největší proměnou prošel obývací pokoj spojený s kuchyní. Simona zrušila dveře, které zbytečně komplikovaly prostor, odstranila těžký nábytek i knihovny. Ty nahradily jednoduché otevřené police z Jysku a staré knihy předala nadšenci, který se o ně rád postará. I když ona sama se považuje za minimalistku, ráda do místností vnáší útulnost pomocí dekorací, záclon, polštářků a živých květin. Důležitým zásahem bylo i odstranění žaluzií. Ty nahradily záclony a hořčicově žluté zatemňovací závěsy, protože propouštějí více světla a zároveň tlumí zvuky a dodávají pokoji hřejivost. „Byt se nachází v přízemí přímo nad garážemi, a tak jsem tu ze začátku docela řešila plíseň na stěnách vedoucích do ulice. Proto jsem nechtěla žádný nábytek, co by měl zadní stěnu, aby zdi mohly dýchat. Po třech letech bydlení, kdy je byt užíván každodenně, není po plísni ani památka.“ Zajímavostí a velkým dekorativním prvkem je obraz na stěně, který si Simona namalovala sama. Jejím hobby jsou různé tvůrčí techniky od malování, přes decoupage až po psaní.

Kuchyně snů a ložnice jako místo klidu

Kuchyňská linka byla jedním z hlavních problémů. Starý sporák a nedořešený roh místnosti vyžadovaly nový přístup. Simona se nejdříve obrátila na designéru Anu Alačkovou, která jí vytvořila skvělý návrh kuchyně, ale z finančních důvodů ho nakonec nerealizovala. S pomocí IKEA, vlastní kreativity a šikovného hodinového manžela vznikla kuchyně přesně podle jejích představ. Jednoduchá, bílá, funkční a přehledná. Jako skvělý nápad se ukázaly otevřené police. Vše je po ruce a místnost nepůsobí těžkopádně.  „Kuchyňskou linku jsem si zaměřila a navrhla sama s použitím nábytku z obchodního řetězce IKEA. Nikdy dříve jsem neměla otevřené police, vždycky jsem si myslela, že jsou nutné horní uzavíratelné skříňky. Z úsporných důvodů jsem od nich upustila a naprosto nelituji. Vše mám pořád po ruce, stačí sáhnout. Obklady za linku jsem si vyhlédla v SIKO včetně kulatého dřezu a pákové baterie. Elektrické spotřebiče (troubu a indukční desku) jsem objednala v Datartu. Když se mi doma sešly všechny komponenty, našla jsem si na internetu hodinového manžela pana Karla Šálka, který mi můj sen o nové lince během jednoho dne zrealizoval.“ Ložnici dominuje tyrkysová stěna ručně vymalovaná samotnou Simonou. Nábytek je opět z IKEA, jednoduchý, ale praktický. V místností je dostatek prostoru na odpočinek i na tvorbu. Nejsou zde žádné rušivé prvky, vše má své místo a účel, což přesně odpovídá Simonině vnímání Feng shui.

Zahrádka, kde vládne Dasty

Na závěr nás čeká malá zahrádka směrem do vnitrobloku, která je taková trochu rozdivočelá, ale právě to jí dodává kouzlo. Simona ji nechává růst podle její přirozenosti, aby v létě nebyla tak rozpálená a působila jako malá oáza klidu. Navíc je to skvělé místo i pro Dastyho, který má své oblíbené místo u levandulí a zdá se, že je na zahradě stejně spokojený jako jeho panička. Celý interiér i zahrada je ukázkou toho, že skutečné bydlení vzniká postupně, s respektem k prostoru, se zapojením srdce a s důrazem na osobní potřeby. Není vždy nutné mít obrovský rozpočet a profesionální tým designérů. Stačí cit pro detail a odvaha dělat rozhodnutí podle sebe a nebát se věci měnit. Ať už jde o poličku, obraz, nebo celý způsob života.