Šípky patří nejen k výrazným, ale také velmi zdravým ozdobám podzimní přírody. Domácí šípková marmeláda má výjimečnou sladkokyselou chuť, které se kupované výrobky nevyrovnají. Její příprava se často označuje jako příliš pracná, ve skutečnosti ale závisí na zvoleném způsobu čištění plodů. V dnešním receptu najdete dva postupy. Vyberte si ten, který vám bude lépe vyhovovat.
Zatímco na sušení do čaje se sbírají šípky ještě tvrdé a pevné, zpravidla během září a října, pro výrobu marmelád nebo vyhlášené šípkové omáčky platí jiné pravidlo. Ideální čas na sběr nastává v druhé polovině podzimu, nejlépe poté, co plody projdou prvními mrazy. Jakmile šípky přejdou chladem, vlivem nízkých teplot se v nich škroby přemění na cukry, takže krásně změknou a přirozeně zesládnou. S měkkými plody se navíc v kuchyni pracuje daleko lépe, protože se mnohem snáze mačkají, pasírují a uvolňují maximum své intenzivní chuti a šťávy. Pokud jsou šípky na keřích sytě červené a měkké, ale mrazy stále nikde, klidně je natrhejte dříve. Jestliže jsou stále tvrdé, pro snadnější přípravu marmelády je dejte na noc do mrazáku.
Latinské jméno šípkové růže je Rosa canina. Druhové jméno canina je odvozeno z latinského slova canis (pes) a v doslovném překladu znamená „psí“. Kořeny tohoto pojmenování sahají až do antiky k řeckému slovukynorodon (psí růže). Starověcí učenci (například slavný římský spisovatel a přírodovědec Plinius starší) popsali údajné léčivé účinky této rostliny, které s názvem souvisejí. Věřilo se totiž, že kořen tohoto keře dokáže zázračně hojit rány po kousnutí vzteklým psem. Od této lidové pověry se ujal jak latinský název, tak i anglické označení dog rose. Tato víra v medicínské účinky šípku proti vzteklině byla tak silná, že v lidovém léčitelství přetrvala od starověku až do devatenáctého století. Další badatelé pak nabízejí o něco praktičtější vysvětlení názvu této rostliny a poukazují na ostré, zahnuté trny pokrývající celé větve. Ty pomáhají keři šplhat a svým tvarem nápadně připomínají psí špičáky.
Šípková marmeláda není jen obyčejná sladkost, ale skvělý pomocník pro lidské tělo. Šípky v sobě mají spoustu látek, které pomáhají našemu organismu bojovat proti nemocem a chrání naše buňky. Výzkumy navíc potvrzují, že šípky tlumí záněty a pomáhají mírnit bolesti kloubů. Díky přírodní vláknině navíc podporují dobré trávení. Šípky jsou známé obrovským množstvím vitamínu C. Toho se velká část při vaření zničí, ale v marmeládě stále zůstane spousta zdraví prospěšných minerálů a dalších látek. Klasická marmeláda ovšem obsahuje dost cukru. Pokud si hlídáte váhu nebo máte cukrovku, použijte raději zdravější sladidlo nebo verzi úplně bez cukru. Šípky ve velkém množství mohou také ovlivnit účinky některých léků (např. na ředění krve nebo na žaludek) a raději by se jim měly vyhnout těhotné a kojící ženy. Při běžném mlsání – třeba ráno na toastu nebo v omáčce k masu – je ale domácí šípková marmeláda naprosto bezpečná a hlavně skvěle chutná! Vyberte si ze dvou postupů a pusťte se do dnešního receptu (zdroj: Toprecepty.cz).
Šípky opláchneme a připravíme na tepelné zpracování. Jsou dvě cesty, jedna relativně časově nenáročná (cca 120 min) a druhá, která je na dlouhé večery. Náročnější metoda: každý šípek zbavíme stopky, bubáka a odstraníme z něj špičkou nože či obrácenou stranou malé lžičky všechny pecičky. Je možné případně rozpůlené hodit do studené vody, promíchat a poté je vydloubávat. Počítejme s půl minutou až minutou na jeden šípek.
Rychlejší metoda předpokládá jen odříznutí bubáka, stopky a případné rozpůlení šípku, tedy cca deset vteřin na kus. Má to ale své háčky (viz níže). Ať plody připravíme na marmeládu prvním nebo druhým způsobem, v dalším kroku je hodíme do hrnce, zalijeme vodou tak, aby je přikrývala a vaříme 15–30 minut. Měly by aspoň trochu změknout. Nepřeháníme to, příliš dlouhá doba varu znamená méně cenných látek ve výsledném produktu. Změklé ovoce nahrubo (jen jako rozsekané ovoce) rozmixujeme nebo umeleme i s vodou. Vzniklou hmotu propasírujeme co nejpečlivěji. Pokud jsme vybrali časově náročnější metodu čištění ovoce, po pořádném propasírování by měly zůstat jen slupičky a základ šípkové marmelády. Pokud jsme nechali v plodech i semínka, zůstane směs slupek a semínek, promíchaná s trochou dužiny. Zalijeme ji malým množstvím vody – jen tak, aby se kaše dala rozmíchat – a necháme pouze přejít varem. Znovu vše propasírujeme. A var a pasírování ještě jednou zopakujeme. Základ na zavařování je takto hotový. Poté nasypeme cukr. Množství záleží pouze na vaší chuti. Stačí poměr přibližně 1:4 (čtvrtina objemu cukru na objem šípků). Uvedeme do varu, stále mícháme a necháme cukr rozpustit. Ochutnáme a případně dosladíme (za stálého míchání). Odstavíme od ohně a uděláme test tuhnutí: kápneme lžičku šípkové marmelády na studený talíř a vložíme ji na chvíli do lednice. Pokud poté neteče jako polévka, ale buď stojí, nebo se přesouvá jako med, je vše v pořádku. Pokud teče, za stálého míchání vyvaříme ještě trochu tekutiny. Poté již můžeme horkou marmeládu nalít do sterilně čistých sklenic, otřít hrdla a zavíčkovat. Sklenice naskládáme do hrnce vyloženého utěrkou. Zalijeme téměř po víčko vodou a necháme na menším ohni zavařovat přibližně 15 minut. Poté sklenice vyndáme, otočíme víčkem vzhůru a necháme vychladnout.
