Letní nástrahy pro psy: Sinice, pecky, grilované kosti i příliš mnoho vody

U některých otrav se příznaky rozvíjejí velmi rychle, zatímco jiné se mohou projevit až po několika hodinách nebo dnech. Čekat, zda se stav sám zlepší, proto nemusí být bezpečné. Rozhodující je vědět, čeho si všímat a co udělat ještě před cestou na veterinární pohotovost.

Mohlo by se vám líbit

Středomořský interiér funguje i v českých interiérech. Zapomeňte ale na modré okenice a mušle

Rybník může být nebezpečný, i když vypadá čistě

Největší pozornost si během horkých dnů zaslouží stojaté a pomalu proudící vody. Sinice se mohou množit v rybnících, jezerech, zahradních nádržích, pítkách i větších nádobách se stojatou vodou. Některé vytvářejí zelené nebo modrozelené povlaky, pěnu či pruhy připomínající rozlitou barvu. Jindy ale není nebezpečí na první pohled zřejmé. Pes se nemusí otrávit jen tím, že se napije. Kontaminovanou vodu spolyká také při plavání a aportování nebo si ji později slíže ze srsti. Toxiny některých sinic napadají játra, jiné nervový systém. Objevit se může zvracení, průjem, silné slinění, slabost, nejistá chůze, třes, potíže s dýcháním, křeče či náhlý kolaps. Při podezření na kontakt se sinicemi psa opláchněte čistou vodou, zabraňte mu v olizování srsti a okamžitě volejte veterináři. Nečekejte na první příznaky. Proti cyanotoxinům neexistuje jednoduchý domácí protijed a rychle zahájená podpůrná léčba může být rozhodující.

Před výletem se vyplatí zkontrolovat aktuální hodnocení sledovaných koupacích míst. Je však potřeba počítat s tím, že kvalita vody se během léta rychle mění a řada menších rybníků či zatopených lomů se pravidelně nekontroluje. Jestliže voda zapáchá, je zakalená, na hladině plavou neobvyklé povlaky nebo se u břehu hromadí zelená hmota, psa do ní nepouštějte. Vedle sinic hrozí také intoxikace vodou, tedy nebezpečné naředění minerálů v krvi po rychlém vypití velkého množství sladké vody. Týká se hlavně psů, kteří dlouho aportují z vody, koušou do proudu ze zahradní hadice nebo při plavání hodně polykají. Varováním může být apatie, zvracení, nafouklé břicho, nejistá chůze, dezorientace a v těžkých případech křeče. Během vodních her proto dělejte pravidelné přestávky a nenechávejte psa ve vodě dovádět bez omezení celé hodiny.

Mohlo by se vám líbit

Místo aby svah srovnali, postavili dům, který se mu přizpůsobil. Výsledkem je výjimečné bydlení u jezera

Pod stromem nečíhá jen přezrálá svačina

Na zahradě bývají problémem především plody, které pes najde dříve než majitel. Spadané třešně, meruňky, švestky nebo broskve mohou způsobit trávicí potíže, ale nebezpečné jsou zejména jejich pecky. Celá pecka může uváznout v trávicím traktu a způsobit neprůchodnost. Pokud ji pes rozkouše, poškodí jádro obsahující látky, z nichž se může uvolnit kyanid. Jedna náhodně spolknutá neporušená pecka nemusí automaticky znamenat otravu, přesto je vhodné poradit se s veterinářem. Riziko závisí na druhu plodu, velikosti psa, množství a na tom, zda byly pecky rozkousané. Při dušnosti, výrazném slinění, slabosti, třesu nebo kolapsu je nutná okamžitá pomoc.

Ještě větší problém může představovat nahnilé a plesnivé plesnivé ovoce nebo přístupný kompost. Kvašením vzniká alkohol a některé plísně mohou produkovat neurotoxiny vyvolávající zvracení, přehřátí, třes, nekoordinovanou chůzi a křeče. Pes přitom často nesní jen jeden plod, ale během několika minut projde celou část zahrady. Zvláštní pozornost věnujte hroznům a rozinkám. U citlivých psů mohou poškodit ledviny a přesná nebezpečná dávka není známá. Za potenciálně rizikové se proto považuje každé jejich pozření, i když pes zatím nemá žádné potíže. Spadané ovoce pravidelně sbírejte, kompost uzavřete a mimo dosah zvířete ukládejte také hnojiva, postřiky a přípravky proti slimákům či hlodavcům. Zahrada působí bezpečně právě proto, že na ní majitelé nechávají psa častěji bez dozoru.

U grilu nejsou problémem jen kosti

Pes během zahradní oslavy velmi rychle zjistí, kdo mu rád podstrčí sousto. Jeden host nabídne kousek klobásy, druhý okraj steaku a třetí nechá na nízkém stolku talíř s kostmi. Jednotlivé porce mohou vypadat malé, dohromady ale vytvoří velmi tučné a slané jídlo, na které není psí trávení připravené. Vařené a grilované kosti jsou křehké a mohou se rozštípnout na ostré úlomky. Hrozí uvíznutí v tlamě či jícnu, poranění trávicího traktu, zácpa nebo neprůchodnost střev. Psovi proto raději nedávejte žádné zbytky s kostmi a nenechávejte volně přístupný odpadkový koš. Nebezpečné jsou také dřevěné špejle, provázky z rolád, alobal, grilovací tácky a kukuřičné klasy. Pes je může spolknout spolu se zbytky masa a problém se někdy projeví až později zvracením, bolestí břicha, nechutenstvím nebo nemožností vyprázdnit se.

Marinády často obsahují cibuli a česnek, které jsou pro psy toxické. Velké množství tučného jídla může kromě průjmu a zvracení přispět k bolestivému zánětu slinivky. Pozor také na čokoládové dezerty, hrozny, alkohol a výrobky bez cukru slazené xylitolem. Ten může u psa rychle vyvolat nebezpečný pokles hladiny cukru v krvi a někdy poškodit játra. Chcete-li psovi během grilování něco nabídnout, oddělte mu předem malý kousek dobře tepelně upraveného libového masa bez soli, koření, marinády a kostí. Ještě lepší je dát mu jeho běžný pamlsek a nenechat hosty, aby ho krmili každý zvlášť.

Při podezření na otravu neexperimentujte

Když pes něco podezřelého sní, nejdříve zavolejte veterináři nebo na nejbližší veterinární pohotovost. Připravte si informaci o jeho hmotnosti, stáří, pozřené látce, přibližném množství, době požití a případných příznacích. Vyfoťte obal, rostlinu, zbytky jídla nebo vodní plochu. Je-li to bezpečné, vezměte vzorek s sebou. Zvracení nevyvolávejte automaticky. Není vhodné například po pozření žíraviny, ropného produktu, ostrého předmětu ani u psa, který je malátný, špatně dýchá, má křeče nebo ztrácí vědomí. Hrozí vdechnutí zvratků a další poranění.

Domácí rady s koncentrovaným solným roztokem, hořčicí, olejem nebo mlékem mohou situaci zhoršit. Také peroxid vodíku není univerzální první pomoc. Může poškodit sliznici žaludku a měl by se použít jen tehdy, když veterinář po zhodnocení konkrétní situace výslovně doporučí přesný postup. Bez předchozí konzultace psovi nic nelijte do tlamy. Na pohotovost jeďte okamžitě při křečích, třesu, kolapsu, zhoršeném dýchání, krvácení, výrazné slabosti, dezorientaci, opakovaném zvracení nebo při rychlém zhoršování stavu. Nečekejte ale ani po pozření látky, která může zpočátku působit nenápadně – například hroznů, rozinek, xylitolu, jedu na hlodavce nebo neznámé chemikálie. Lehce stravitelná dieta a probiotika mohou být součástí zotavení po mírnějších zažívacích potížích, ale až podle doporučení veterináře. Nejsou náhradou za ošetření skutečné otravy ani za odstranění cizího předmětu z trávicího traktu.

Zdroj: autorský článek, yoggies.cz