Místo aby svah srovnali, postavili dům, který se mu přizpůsobil. Výsledkem je výjimečné bydlení u jezera
Strmý svah, hustý les a úzký pruh břehu. Pozemek, který na první pohled působí jako komplikace, se stal největší předností tohoto domu. Architekti nechali krajinu určovat podobu stavby a vytvořili bydlení, které se mění spolu se světlem i ročními obdobími.
Projekt À contre-pente, anglicky The Counter-Slope House, byl dokončen v roce 2024 a o dva roky později získal ocenění Award of Excellence in Architecture od Ordre des architectes du Québec. Už při prvním pohledu je jasné, čím zaujal. Dům nepůsobí jako velká stavba zasazená doprostřed lesa. Je rozdělený do několika částí, které se přizpůsobují svahu a mezi stromy působí mnohem nenápadněji. Pozemek přitom nebyl vůbec obyčejný. Prudce klesá k úzkému pásu u jezera a velkou část dne zůstává ve stínu okolního porostu. Místo má díky tomu trochu tajemnou, téměř až meditativní atmosféru. Architekti se ji nesnažili potlačit. Naopak z ní vyšli a navrhli dům tak, aby s ní přirozeně souzněl.
Dům se ukazuje postupně
Stavbu tvoří dvě propojené části. Každá má střechu skloněnou jiným směrem, takže celek nepůsobí tak mohutně a lépe zapadá do okolní krajiny. Výraznou roli hraje střecha hlavní části domu, která zároveň slouží jako vyhlídka a vstupní prostor. K domu se přichází shora. Ještě než člověk vstoupí dovnitř, ocitne se na rovné ploše otevřené směrem k jezeru. Na prudce svažitém pozemku je to vzácný klidný bod, kde se dá na chvíli zastavit a rozhlédnout. Dům se neodhalí najednou. Nejdřív nabídne výhled a teprve potom návštěvníka vede dál. Z otevřeného prostoru se pomalu sestupuje dovnitř, mezi stromy a blíž ke svahu. Hlavní část stavby kopíruje přirozený terén, takže nebylo nutné pozemek výrazně upravovat ani srovnávat.
Dovnitř se vstupuje shora
Kvůli svahu má dům netypické uspořádání. Vstup se nachází nahoře, zatímco obytné místnosti jsou níže, blíž k terénu. Člověk tedy nepřichází klasicky z přízemí, ale postupně sestupuje dolů. Každá část domu má díky tomu trochu jiný vztah k okolí. Obývací prostor se otevírá směrem k jezeru a velká okna přivádějí krajinu přímo do interiéru. Podlaha pokračuje na balkony, takže přechod mezi vnitřkem a venkem působí velmi plynule. Výhled tu není jen příjemným bonusem. Je jednou z hlavních součástí celého návrhu. Horní části domu jsou otočené každá jinam. Jedna směřuje k jezeru, druhá k horskému terénu. Ložnice jsou schované mezi stromy a jejich okna míří spíš na blízké větve a koruny než do široké krajiny. Díky tomu působí mnohem klidněji a soukroměji.

Dřevo, beton a výhledy
Uvnitř zůstala dřevěná konstrukce přiznaná. Trámy a sloupy nejsou schované, ale procházejí jednotlivými místnostmi a přirozeně je propojují. Interiér díky nim získává rytmus, aniž by působil příliš technicky. Architekti použili bílý dub, který prostor zatepluje a změkčuje syrovější betonové části. Dřevo tu neslouží jako dekorace ve venkovském stylu. Spíš vytváří pocit klidu a domácího zázemí. Spodní část domu, která se dotýká skály a terénu, je z litého betonu. Zvenku stavbu obkládá přírodní cedr, který bude postupně stárnout a měnit barvu. Časem se tak má ještě víc přiblížit odstínům okolních stromů a kamene. Černé rámy oken a tmavé detaily zvýrazňují jednotlivé výhledy. Okna díky nim působí skoro jako obrazy, jen místo plátna ukazují jezero, les nebo skálu.
Každé okno ukazuje něco jiného
Velká okna u domu na břehu jezera nejsou ničím neobvyklým. Tady ale nejde jen o co nejširší panorama. Každý otvor je navržený tak, aby ukazoval jinou část okolí. V obývacím prostoru se pohled otevírá do dálky přes jezero. V ložnicích jsou okna zaměřená spíš na stromy v bezprostřední blízkosti. Jinde rámují skálu nebo svah. Díky tomu nepůsobí interiér jako jedna velká prosklená místnost, ale jako několik odlišných prostorů, z nichž každý má vlastní atmosféru. Balkony navíc prodlužují obytné místnosti ven. V létě se dům otevírá do zeleně, v zimě zase nabízí výhledy mezi holými větvemi a přes zasněžený terén. Krajina se během roku mění a spolu s ní i atmosféra uvnitř domu.
Zdroj: autorský článek, v2com, yh2 (Marie-Claude Hamelin, Loukas Yiacouvakis, Karl Choquette, Lisa Busmey)
Marianne Talk s terapeuty Michalem a Michaelou Bartošovými: Co chtějí muži od žen a ženy od mužů?
Nejčtenější články
Doporučujeme

Měli dům s nádherným výhledem na jezero, ale skoro ho neviděli. Rekonstrukce všechno změnila

Řadový dům ze 70. let měl necelých 100 m² a málo světla. Po rekonstrukci působí mnohem větší, než ve skutečnosti

Jedno schodiště změnilo celý dům. Úchvatná rezidence sází na kámen, dub a jemné křivky

Dům pro několik generací schovali mezi stromy. Uvnitř vládne dřevo, spousta přirozeného světla i dostatek soukromí

Přestěhovali schodiště a dům úplně ožil. Světlo, dřevo i chytré nápady změnily každodenní život

Černé kuchyně se většina lidí bojí. V tomto domě jí architekti zrealizovali tak dobře, že jí budete chtít okamžitě taky

Stoletý dům otevřeli světlu. Jídelna dnes sahá přes dvě podlaží

Na důchod toužili po klidu a návratu ke kořenům. Rezavý dům ukrytý ve velšské zeleni všechny požadavky dokonale splnil

Tři patra dokonalé harmonie: Nahlédněte do interiéru ohromující vily ukryté v kanadském lese

Bungalov ze 60. let svým majitelům dokonale slouží i dnes
Mohlo by se vám líbit

Kominíci radí: Jaké dřevo ničí komín nejvíc a co je, mimo vhodného paliva, pro správné spalování klíčové














