Pes a kočka v jednom bytě mohou být skvělá dvojka. Celé jejich soužití může ovlivnit už první setkání

Snazší bývá seznamování mladých zvířat, která ještě nemají tolik zažitých návyků. Dobře spolu ale mohou vycházet i dospělý pes a dospělá kočka, jen je potřeba počítat s delší dobou zvykání. Větší ohleduplnost si zaslouží také starší zvířata. Senior, který byl roky zvyklý na klid, nemusí nadšeně přijmout velmi aktivní štěně nebo kotě.

Mohlo by se vám líbit

DIY: Plechovku ani plastovou lahev nevyhazujte. S ubrouskem z nich vyrobíte stylový organizér či vázičku

První setkání raději neuspěchejte

Nového člena domácnosti není dobré po příchodu okamžitě postavit před toho stávajícího a čekat, co se stane. Seznamování může začít ještě bez přímého kontaktu. Zvířata se nejprve seznámí s pachem druhého třeba prostřednictvím deky, pelíšku nebo jiné věci, na které předtím leželo. Při prvních společných chvílích by měli mít pes i kočka dostatek prostoru. U psa je potřeba hlídat hlavně pronásledování. To, co pes může chápat jako hru, může být pro kočku velmi nepříjemné. Kočka by vždy měla mít možnost odejít někam, kam pes nedosáhne. Dobře fungují vysoká škrabadla, police nebo místnost oddělená dětskou brankou. Nedržte ji při seznamování v náručí a nenoste ji k psovi. Když nemůže sama ustoupit, může se cítit zahnaná do kouta a reagovat mnohem ostřeji. První setkání mohou trvat jen pár minut. Některá zvířata si na sebe zvyknou rychle, jiná potřebují několik týdnů. Není nutné je do bližšího kontaktu tlačit.

Každý potřebuje doma místo, kde má klid

Společné bydlení neznamená, že pes a kočka musí sdílet všechno. Každý by měl mít vlastní místo na spaní a krmení. Kočka navíc potřebuje bezpečný přístup k toaletě, aniž by ji tam pes sledoval nebo blokoval cestu. V domácnosti s kočkou se vyplatí využívat také prostor do výšky. Police, parapet nebo vysoké škrabadlo jí umožní odpočívat v místnosti společně s ostatními a přitom si držet odstup. Není potřeba řešit, kdo z nich bude „šéf“. Důležitější je sledovat, jestli jedno zvíře druhé neodhání od misky, nebrání mu v průchodu nebo ho nenechá v klidu spát.

Jedna domácnost neznamená jedno krmivo

K problémům může docházet také u misek. Kočičí krmivo psům často chutná a mnoho psů rychle zjistí, kde ho hledat. Dlouhodobé zaměňování krmiva ale vhodné není, protože pes a kočka mají odlišné výživové potřeby.

„Kočka je především masožravec a její metabolismus je na příjem určitých živin z potravy výrazně více závislý. Potřebuje například taurin, kyselinu arachidonovou a vitamin A v podobě, kterou dokáže přímo využít. Má také vyšší nároky na některé aminokyseliny. Krmivo sestavené pro psa proto při dlouhodobém podávání nemusí kočce potřebné živiny dodat v odpovídajícím množství,“ říká Jiří Švihálek, odborník na výživu psů a koček z Yoggies.cz. Občasné ochutnání cizí misky tedy není totéž jako pravidelné krmení nevhodnou stravou. Základem by u obou zvířat mělo být kompletní krmivo určené pro jejich druh, věk, aktivitu a zdravotní stav. „To, že pes i kočka jedí maso, ještě neznamená, že mohou dlouhodobě dostávat stejné krmivo. Kočka má jiné metabolické a nutriční nároky než pes a receptura krmiva s tím musí počítat,“ dodává Jiří Švihálek.

Misky dejte raději od sebe

Krmení je lepší organizačně oddělit. Kočičí misku můžete umístit na vyvýšené místo, kam pes nedosáhne, nebo zvířata krmit v různých místnostech. Pomůže i obyčejný odstup, pokud pes respektuje cizí misku. „Pokud jedno zvíře druhému pravidelně jídlo bere, může se z krmení stát stresová situace. Každé by proto mělo mít možnost v klidu sníst svoji porci,“ upozorňuje Jiří Švihálek. Problém tedy není jen v tom, že pes sní něco, co pro něj nebylo určené. Kočka může začít jíst ve spěchu, misku hlídat nebo se místu s krmením vyhýbat.

Nesledujte jen to, jestli si spolu hrají

Pes a kočka nemusí dovádět po bytě nebo spát jeden přes druhého, aby jejich soužití fungovalo. Klidně mohou většinu dne každý odpočívat na svém místě a druhého si téměř nevšímat. Více než velké projevy přátelství napoví známky stresu. Zpozorněte, pokud se kočka dlouhodobě schovává, bojí se projít kolem psa, přestává normálně jíst nebo ji pes neustále sleduje a pronásleduje. Podobně není v pořádku, pokud kočka psa opakovaně napadá ve chvíli, kdy se k ní ani nepřibližuje. Jestli se situace dlouhodobě nelepší nebo se objevuje výrazná agrese, je vhodné poradit se s veterinářem či odborníkem na chování zvířat.

Zdroj: yoggies.cz, chlupaci.cz