Únava a bolest hlavy nemusí být jen ze stresu. Možná za to může vaše bydlení

Vzduch doma ovlivňuje větrání, vlhkost, prach, plísně, používané čisticí prostředky i materiály, z nichž je vyrobený nábytek nebo podlaha. Varovným signálem může být hlavně to, že se obtíže opakují v určité místnosti a po odchodu ven postupně ustupují.

Mohlo by se vám líbit

Byt pro šéfkuchaře v Turíně staví kuchyň do hlavní role. Vznikl jako skutečný domov po letech na cestách

Když je vám doma pravidelně hůř

Bolest hlavy, závratě, ospalost, horší soustředění, podrážděné oči nebo suchý kašel mohou souviset s takzvaným syndromem nemocných budov. Nejde o jednu konkrétní nemoc, ale o soubor obtíží spojovaných s pobytem v určitém interiéru. „Jde o soubor příznaků, jako je bolest hlavy, závratě, nevolnost, podráždění očí, chrapot, kašel, svědění kůže, potíže s koncentrací nebo únava,“ popisuje imunoložka profesorka Jiřina Bartůňková. Typické může být právě to, že se stav po opuštění místnosti zlepší. Zkuste si několik dní všímat, kdy se potíže objevují. Je vám hůř ráno po probuzení, při práci v domácí kanceláři, nebo večer v obýváku? Mají podobné příznaky i další členové domácnosti? Nezhoršila se situace po výměně oken, malování, položení nové podlahy nebo nákupu nábytku?

Vydýchaný vzduch bývá častým problémem hlavně v dobře utěsněných bytech. Okna sice nepropouštějí chlad, zároveň ale omezují přirozenou výměnu vzduchu. Výsledkem může být ospalost, pocit těžkého vzduchu a horší soustředění. Pomoci může pravidelné krátké a intenzivní větrání. V zimě otevřete okna dokořán na několik minut, v létě využijte chladnější rána a noci. Dlouhodobě pootevřená mikroventilace nemusí být tak účinná a v zimě může zbytečně ochlazovat okolí oken.

Pravidelné větrání je důležité.

Nový nábytek a podlaha mohou uvolňovat nežádoucí látky

Typický pach nového nábytku, nátěru nebo podlahy nemusí být pouze vůní „novoty“. Z některých lepidel, barev, lisovaných desek, stavebních materiálů a čisticích přípravků se mohou uvolňovat těkavé organické látky, označované zkratkou VOC. Jejich množství závisí na konkrétním výrobku, složení, teplotě i větrání. U citlivějších lidí mohou způsobovat pálení očí, bolest hlavy, závratě nebo nevolnost. „Dlouhodobé působení nižších koncentrací způsobuje jemné neurologické změny, akutní působení se může projevit jako otrava a některé z látek této skupiny mají karcinogenní účinek,“ upozorňuje Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu. Po rekonstrukci proto větrejte častěji, nové skříně nechte několik dní otevřené a obaly či zbytky materiálů z bytu co nejdříve odstraňte. U podlah a nábytku nesledujte jen cenu a vzhled. Důležité jsou také informace o složení, emisích a případných certifikacích. Vyšší teplota může uvolňování některých látek zesílit. Pozornost proto věnujte hlavně novým podlahám v kombinaci s podlahovým vytápěním a interiérům, které se během léta výrazně přehřívají.

Mohlo by se vám líbit

Místo aby svah srovnali, postavili dům, který se mu přizpůsobil. Výsledkem je výjimečné bydlení u jezera

Orosená okna a zatuchlý pach nepřehlížejte

Dalším varováním může být dlouhodobě vysoká vlhkost. Vzniká při sprchování, vaření, sušení prádla i běžném pobytu lidí. Pokud se nedostává ven, začnou se rosit okna a v chladnějších rozích se mohou objevit plísně. „Pokud je vlhkost nižší, vysychají sliznice a snižuje se jejich odolnost k infekcím. Pokud je vyšší, množí se plísně a roztoči, a to také ke zdraví nepřispívá,“ vysvětluje Jiřina Bartůňková. V domácnosti je vhodné udržovat relativní vlhkost přibližně mezi 40 a 60 procenty. Hodnotu snadno zkontrolujete obyčejným vlhkoměrem. Při opakovaném rosení oken větrejte častěji, používejte digestoř a po sprchování nechte koupelnu co nejrychleji vyschnout. Zkontrolujte také místa za skříněmi a pohovkou. Nábytek přiražený k chladné obvodové zdi brání proudění vzduchu a plíseň se může objevit dříve, než ji zaznamenáte v místnosti. Samotné setření nebo přetření skvrny nestačí, pokud zůstane příčina – vysoká vlhkost, zatékání nebo studená stěna.

Pozor na koberce, svíčky i vůni „čistoty“

Koberce nejsou automaticky špatnou volbou, zachytávají však prach, pyl, zvířecí chlupy a další částice. Pro alergiky a lidi s dýchacími potížemi bývá praktičtější hladká podlaha doplněná menším kobercem, který lze vyprat nebo důkladně vyčistit. „Pro udržování obecné čistoty jsou vhodnější jen malé koberce, ne ty od zdi ke zdi, kde se drží prach,“ doporučuje Jiřina Bartůňková. Dobře fungují také pratelné závěsy, snímatelné potahy a pravidelné vysávání míst pod nábytkem. Kvalitu vzduchu mohou zhoršovat i věci, které používáme právě proto, aby byl domov příjemnější. Osvěžovače vzduchu, vonné tyčinky, intenzivně parfemované spreje nebo časté pálení svíček mohou citlivé lidi dráždit. Vůně navíc neodstraní zatuchlinu ani plíseň, pouze ji na chvíli překryje. Při úklidu nekombinujte několik silných přípravků a během práce větrejte. Na řadu povrchů stačí mikrovláknová utěrka a malé množství vhodného prostředku. Více chemie nemusí znamenat čistší ani zdravější domov.

Zdroj: autorský článek, prof. Jiřina Bartůňková, who.int, epa.gov