Neuvěříte, kolik Čechů si dopřává odpoledního šlofíka. A vy byste měli také

Možná si na to pamatujete z dětství. Po obědě následoval povinný odpočinek, který mnozí z nás doslova nesnášeli. Tehdy to bylo otravné a dnes bychom za tu možnost často platili zlatem. Přitom právě odpolední spánek, často hodně podceňovaný, má spoustu zdravotních benefitů, a dokonce může pomoci i s pracovní výkonností. „Přínosy krátkého odpoledního zdřímnutí, tzv. šlofíku, mají vědecky doložené fyziologické i neurologické základy. Dochází při něm ke snížení tzv. homeostatického spánkového tlaku, což znamená, že se mozek na chvíli vyresetuje. Jako kdybyste zavřeli a znovu otevřeli soubor. EEG studie ukazují, že i velmi krátké šlofíky aktivují spánkové vřeténko, které je spojeno s konsolidací paměti a obnovou mozkové výkonnosti. Odpočinek dlouhý 10–30 minut tak výrazně zlepšuje pozornost, rychlost zpracování informací i pracovní paměť a schopnost rozhodování,“ říká spánková terapeutka MUDr. Barbora. Naštěstí, minimálně v České republice, to lidé pochopili a podle průzkumu Ikea z roku 2024 je odpolední šlofík stále populárnější.

Češi odpolední spánek milují a Evropané je dohánějí

Z průzkumu vyplynulo, že 68 % Čechů si někdy během týdne „pospí“. To nás řadí na jednu z nejvyšších příček v Evropě. Nejčastěji jsou to senioři, ale i mladší věkové skupiny si cestu k poobědovému relaxu nachází. Méně často se k odpolednímu spánku přiznávají lidé v Portugalsku (48 %) a v Nizozemsku (49 %). Ještě více než u nás si poobědový šlofík dopřejí lidé v Chorvatsku (77 %). Zajímavé je i to, jak dlouho spíme. Češi si průměrně dopřávají 33 minut. To je ideální střed mezi osvěžením a rizikem nepříjemné rozespalosti. V Řecku už je to 40 minut, v Rumunsku 39 a v Estonsku 37. Více než 30 % lidí v ČR, většinou ve věku 25 až 44 let říká, že po obědě nespí nikdy. „Spánek během dne není vhodný pro každého. Zatímco někteří lidé vstávají po takovém krátkém spánku snadno a svěží, jiní se cítí zmatení, zpomalení a podráždění. Zvlášť pokud spali moc dlouho. Proto je důležité vědět, jak naše tělo reaguje, a přizpůsobit tak odpočinek našemu biorytmu,“ říká MUDr. Barbora Rodi a dodává: „U lidí s nespavostí nebo velmi lehkým a přerušovaným spánkem může odpolední dřímota narušit noční usínání, proto bych u nich odpolední spánek rozhodně nedoporučila. Klíčové je totiž soustředit se vždy na klidný a kvalitní spánek v noci.“

Kdy, kde a jak dlouho spát?

Během krátkodobého odpoledního spánku dochází ke snížení hladiny stresového hormonu kortizolu a tělo i mysl se zklidní. EEG studie potvrzují, že během krátkého odpočinku dojde ke konsolidaci paměti a zlepšení kognitivních funkcí. Jinými slovy se počítá každá čtvrthodinka. „Ideální délka šlofíka je 15–30 minut. Za tuto dobu se tělo stihne lehce zregenerovat, ale nevstoupí do hlubší fáze spánku, ze kterého se pak hůře probouzí. Mladí lidé spí často i hodinu a víc, což nemusí být špatně, ale je potřeba počítat s tím, že se po probuzení mohou cítit chvíli otupěle. Opět ale platí, že odpolední spánek by neměl ubírat na kvalitě nočního spánku, a v případě potíží s nespavostí se vždy soustředíme prioritně na kvalitu nočního spánku, který je pro tělo důležitější z hlediska hormonů,“ říká spánková terapeutka. Důležitější než délka je samozřejmě prostředí. Dopřejte si ticho, ideální teplotu a klid. Nejlepší čas pro odpočinek je mezi 13. a 15. hodinou. To je chvíle, kdy tělo přirozeně zpomaluje. Pozdější šlofík už může narušit večerní spánek. Abyste si odpočinek opravdu užili, nastavte si budík na omezený čas, vytvořte klidné prostředí a rozhodně těsně před tím nepijte žádnou kávu nebo černý čaj. A i když neusnete, 15 minut klidného ležení bez obrazovek a hluku tělu prospěje i tak.