Kdo byl Mario Prada a proč by nebyl nadšený ze své dcery ve vedení značky? Kam směřuje Chanel po smrti Karla Lagerfelda? Jak přesně fungují módní domy po smrti svých geniálních zakladatelů, zjišťovala Eliška Vrbová.
Zvučná jména světově proslulých značek nejčastěji vnímáme v souvislosti s tím, co si celebrity oblékají na červený koberec nebo jako inspiraci z fashion weeků. Co ale o Chanelu, Dioru či Pradě skutečně víme? Kdo dnes vytváří kousky, po nichž tajně toužíme? Stojí za módními legendami stejnojmenní návrháři, nebo už značky dávno řídí někdo úplně jiný?
Všechny legendární módní domy, o kterých se na následujících řádcích dočtete, založily významné osobnosti, po kterých získaly jméno. I přes geniálního ducha to ale byli jen obyčejní smrtelníci a po jejich odchodu bylo třeba předat módní žezlo dál. Zakladatele nahradili kreativní ředitelé.
Právě oni určují, jak budou jednotlivé modely vypadat, vytvářejí celkový obraz legendárních značek. Obvykle spolupracují s úzkou skupinou dalších návrhářů, za výsledné kolekce jsou nicméně zodpovědní jen oni sami, jsou jakousi tváří celého módního domu. Není tajemstvím, že u některých značek se kreativní ředitelé mění po poměrně krátké době. Běžnou praxí rovněž je, že některé osobnosti působí jako kreativní ředitel či hlavní designér u více značek najednou. Za všechny stačí uvést Karla Lagerfelda, který byl kreativním ředitelem Chanelu, navrhoval pro Fendi a kromě toho měl vlastní značku.
Když se řekne Chanel, nejčastěji si představíme tvídový kostýmek, prošívanou kabelku na řetízku či parfém Chanel No 5. Tři kousky, které nikdy nevyjdou z módy a za kterými nestojí nikdo jiný než Gabrielle Coco Chanel. Od začátku 20. století vytvářela nadčasové modely mnohdy inspirované pánskou módou, právě díky ní dnes ženy běžně nosí kalhoty. Coco chtěla nahradit opulentní přezdobené šaty z 19. století a začala šít jednoduché rovné sukně či námořnické blůzy. Svůj život zasvětila práci, aktivní byla až do své smrti v 87 letech.
Po jejím úmrtí ale trvalo dlouhých dvanáct let, než se Chanel opět dostal do dobrých rukou a vyšvihl se zpět na výsluní. Zlomový byl rok 1983, kdy se stal hlavním designérem Karl Lagerfeld, dříve působící u značky Chloé. Inspiroval se historií značky, používal tvíd, zlaté detaily a řetízky, zároveň se ale snažil dát módnímu domu současný punc. Pro Chanel pracoval s pětiletou pauzou v 90. letech až do své smrti letos v březnu.
Nyní vede Chanel teprve druhá žena v historii, Karlova dlouholetá pravá ruka Virginie Viard. Ta u Chanelu působí od roku 1987, začínala jako stážistka. První sólo kolekci bez Karla představila v květnu 2019 na Chanel Cruise v pařížském Grand Palais. Diváky nadchla.
Francouzského giganta v oblasti luxusní mody aktuálně vede žena. Italka Maria Grazia Chiuri byla jmenována kreativní ředitelkou módního domu Dior v červenci 2016 a od té doby je o ní neustále slyšet. Právě ona vzkřísila ikonickou kabelku Dior Saddle a představila ji jako retro novinku na podzim a zimu 2018. Ale zpátky do minulosti, od smrti zakladatele značky Christiana Diora v roce 1957 se ve vedení jednoho z nejslavnějších francouzských módních domů vystřídalo mnoho tváří.
V pouhých 21 letech se prvním kreativním ředitelem po Diorově smrti stal Yves Saint-Laurent. Mladý návrhář začínal jako asistent Christiana Diora a dokázal udržet tradiční pojetí značky, modelům však dal mladistvější nádech. Bezpochyby nejkontroverznějším kreativním ředitelem Dioru byl John Galliano. Ten v některých kolekcích upustil od diorovské elegance a přišel například s Homeless show, kdy měly modelky na sobě noviny a papírové tašky. I přes love-hate vztah s veřejností vydržel Galliano u Diora téměř patnáct let. V roce 2011 s ním módní dům ukončil spolupráci kvůli antisemitským výrokům proti skupině žen v pařížském baru.
Hubert de Givenchy měl návrhářskou tradici v rodině, takže pro něj nebyl problém pustit se do vlastních designů, brány vlastní značky otevřel už v roce 1952. Tehdy mu bylo pouhých 25 let, ale díky kontaktům a šikovnosti nehrál jeho nízký věk žádnou roli. Když se Hubert o rok později setkal s Audrey Hepburn, aby ji oblékl pro její nový film Sabrina, měl vyhráno.
Malé černé, které má Audrey coby Holly Golightly ve Snídani u Tiffanyho, pocházejí také z dílny Givenchy. Ještě část minulého roku vedla značku Clare Waight Keller. Ta se do povědomí dostala hlavně kvůli návrhu svatebních šatů vévodkyně Meghan. Nyní je to Matthew Williams.
I Givenchy si, podobně jako Dior, prošel kontroverzní érou. Zejména v době, kdy se stal kreativním ředitelem značky Alexander McQueen. Jeho první kolekce pro Givenchy neměla příliš velký úspěch, i sám návrhář ji později označil za mizernou.
McQueen působil kromě Givenchy také u značky Gucci, nejvíce se však soustředil na tvorbu pod svou vlastní značkou, s níž také dosáhl největších úspěchů. V archivních záznamech zveřejněných v dokumentu McQueen otevřeně přiznal, že vzal vedení Givenchy jenom kvůli penězům. Chtěl je investovat do svých vlastních kolekcí.
Přestože je historie této značky skoro stejně dlouhá jako u Chanelu, mezi světové značky se zařadila až koncem dvacátého století. Fratelli Prada byl původně jediný milánský obchod, kde od roku 1913 prodávali Mario Prada a jeho bratr Martino luxusní kožené kabelky a kufry. Mario byl přesvědčen, že by se do byznysu raději vůbec neměly plést ženy, proto nenechal v obchodě pracovat žádnou členku rodiny. Nicméně když v 50. letech zemřel, ukázalo se, že jeho syn nechce mít s obchodem nic společného.
Mario se musel v hrobě obracet, když si značku nakonec vzala na starost jeho dcera Luisa Prada. A vedla ji téměř dvacet let. Její dcera Miuccia Prada (vlastním jménem Maria Bianchi) po ní převzala vedení obchodu v roce 1978. Začala navrhovat voděodolné batohy z nylonového materiálu Pocone, z něhož vyráběl její otec povlaky na své kufry. Měla úspěch a v roce 1983 si Miuccia mohla dovolit otevřít druhý butik v samém centru Milána – v pasáži Galleria Vittorio Emanuele II, kde je dodnes.
Pradě se začalo dařit, v roce 1984 se ke kabelkám přidaly boty, o rok později přišla Miuccia s klasickou Prada kabelkou, která se stala přes noc hitem. Na konci 80. let pak začala Prada prodávat i ready-to-wear kolekce oblečení. Oproti jiným světovým značkám je Prada výjimkou. Nikdy neměla zapamatovatelné logo, nikdy se nespojila s významným kreativním ředitelem a nikdy nevedl tento módní dům nikdo, kdo by nenesl rodinné jméno Prada.
