Přejít k hlavnímu obsahu
Rodina a děti

Netahejte teenagery o víkendu z postele. Nejsou líní, spánek je přesně to, co potřebují pro psychické zdraví

Možná si to pamatujete z dob vašeho dospívání. Nebo právě doma máte teenagera, který vás vyspáváním o víkendu rozčiluje. Středoškoláci zkrátka mají tendenci v sobotu a v neděli spát klidně až do odpoledních hodin. Výzkumy však naznačují, že není dobré s nimi bojovat a snažit se je dostat všemožnými způsoby z postele dřív. Víkendové dospávání pro ně totiž může být velice přínosné a je to přesně to, co potřebují. Spánek totiž úzce souvisí s psychickým zdravím – a právě jeho nedostatek dnes u teenagerů představuje velký problém.

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

Když si vzpomenu na svůj režim během středoškolských let, patřila jsem k těm, kteří si chtěli o víkendu přispat. Moji rodiče však tohle neuznávali, a aby mě dostali z postele v pro ně přijatelnou hodinu, začali mi třeba vysávat vedle postele. Nemohla jsem si přece stěžovat na to, že uklízejí v mém pokoji místo mě. A na věty typu: „No, dobré odpoledne!“, které ve mně měly vyvolat pocit studu, když jsem vstala po poledni, vzpomínám hořce dodnes. I přesto jsem v té době byla schopná prospat každou cestu metrem do školy i ze školy a dokonce strávit některé vyučovací hodiny s hlavou položenou na lavici. Během dospívání potřebuje člověk zkrátka mnohem víc spánku a potvrzují to i mnozí odborníci.

Mohlo by se vám líbit

Po čem děti nejvíc touží? Nový tablet to není. Jednoduchý test vám pomůže vcítit se do odmítaného dítěte

Děti nepotřebují rodiče, kteří jsou jen fyzicky přítomní. Potřebují rodiče, kteří se jim skutečně věnují. Psychoterapeut Martin Zikmund vysvětluje, proč je právě pozornost tou nejdůležitější „měnou“ dětství – a co se stane, když jí dítě dlouhodobě dostává málo.
marianne.cz

Víkendové dospávání může snížit riziko deprese

Studie publikovaná v odborném časopise Journal of Affective Disorders ukázala, že dohánění spánku o víkendu může snížit každodenní riziko deprese až o 41 % u mladých lidí ve věku 16 až 24 let. Odborníci se shodují, že spánek a psychické zdraví spolu úzce souvisí. „Pokud tomuto vztahu budeme lépe rozumět, můžeme kvalitní spánek lépe využít jako součást komplexního přístupu k prevenci a léčbě deprese u mladých lidí,“ vysvětluje jeden z autorů studie, Jason Carbone.

Většina teenagerů má spánku dlouhodobě nedostatek

Realita je taková, že většina dospívajících spí o hodně méně, než by ve skutečnosti potřebovala. Psychoterapeutka a specialistka na spánek Heather Turgeon dokonce říká, že nedostatek spánku je přesně to, co chybí v krizi duševního zdraví mladých lidí. Ideálně by totiž měli mít kolem devíti hodin spánku denně. Ve skutečnosti ale středoškoláci často spí jen šest až sedm hodin. To znamená, že na konci školního týdne mají nasčítaný spánkový dluh klidně i deset a více hodin. Není divu – dnešní teenageři čelí náročnému rozvrhu, mimoškolním aktivitám i neustálému lákadlu technologií.

Víkendové vyspávání není lenost, ale biologie

Možná vás někdy napadlo, že víkendové vyspávání je jen projev lenosti, kterému musíte zabránit. Odborníci ale tento mýtus jednoznačně vyvracejí. Delší spánek o víkendu podle nich není známkou lenosti, ale přirozenou biologickou reakcí na nedostatek spánku během týdne. Dospívající patří dokonce mezi skupiny s nejvyšším rizikem spánkové deprivace. Většina středoškoláků spí méně, než je doporučeno.

Mohlo by se vám líbit

Zdánlivě nevinná věta, kvůli které z dítěte vyroste nešťastný dospělý. Následky si neseme dlouho, varuje odborník

Možná ji rodiče řeknou v afektu, možná ji sami slyšeli jako děti. Věta „nemám tě rád(a), když se takhle chováš“ ale není nevinná. Podle psychoterapeuta Martina Zikmunda může v dítěti založit hluboké přesvědčení, že lásku si musí zasloužit. A to si pak nese i do dospělosti – do práce, vztahů i přístupu k sobě samému.
marianne.cz

Proč je spánek v dospívání tak zásadní

Spánek je důležitý pro každého z nás – u dospívajících ale hraje zcela klíčovou roli. Po raném dětství je totiž právě dospívání druhým nejdůležitějším obdobím vývoje mozku. Ačkoliv se může zdát, že tělo už „vyrostlo“, mozek se intenzivně vyvíjí až do poloviny dvacátých let. Velká část těchto procesů přitom probíhá právě během spánku. Pokud teenager spí málo, jeho mozek nemá dostatek času na regeneraci, zpracování emocí ani utříbení informací. Výsledkem pak může být vyšší náchylnost k úzkostem, depresím i negativnímu vnímání každodenních situací. Důležité je také vědět, že vztah mezi spánkem a psychikou funguje obousměrně: špatný spánek zhoršuje psychické potíže a naopak úzkosti či deprese často vedou k problémům se spánkem.

Kolik spánku je tak akorát?

Dobrá zpráva je, že víkendové dospávání může být prospěšné – ale jako u všeho platí, že klíčová je rovnováha. Odborníci doporučují, aby si dospívající o víkendu přispali maximálně o pár hodin oproti běžnému režimu. To jim pomůže dohnat spánkový deficit, aniž by si rozhodili biologické hodiny. Pokud by totiž spali výrazně déle, mohlo by to vést k efektu podobnému jet lagu na začátku nového týdne. Zároveň je důležité dbát na základní spánkovou hygienu – tedy na pravidelný večerní režim, žádné obrazovky v ložnici před spaním, omezení kofeinu odpoledne a večer a pokud je to možné, tak nastavit a dodržovat stabilní čas usínání. Víkend tak může sloužit jako přirozený prostor pro regeneraci – ne jako úplné rozhození režimu.

Kdy už může jít o problém

Občasné změny ve spánku jsou u dospívajících normální. Někdy ale mohou signalizovat hlubší potíže. Pozornost byste měla zbystřit například tehdy, když:

  • dítě o víkendu spí o pět a více hodin déle než běžně

  • během týdne spí méně než sedm hodin

  • dochází ke změnám nálady nebo chování

  • často spí i přes den

  • zhoršuje se školní výkon nebo soustředění

  • je unavené i přes delší spánek

  • má dlouhodobě problém ráno vstát do školy

Varovným signálem může být i sociální izolace – pokud teenager tráví víkendy zavřený ve svém pokoji, nestýká se s přáteli a ztrácí zájem o aktivity, které ho dříve bavily. V takovém případě je na místě otevřený rozhovor, případně konzultace s odborníkem.

Zdroj: parents.com, sciencedirect.com, cdc.gov

Mohlo by se vám líbit

Proč je respektující výchova tak náročná: Klidné vysvětlování ze sociálních sítí totiž není realita

Respektující, někdy také laskavá výchova, patří k nejdiskutovanějším rodičovským přístupům současnosti. Na první pohled nabízí empatii, klid a pevné vztahy založené na lásce a respektu. V praxi ale mnoho rodičů naráží na její limity. Proč je laskavé rodičovství tak vyčerpávající – a proč se ukazuje, že není snadno udržitelné pro každodenní rodinný život?
marianne.cz
Zdroj článku
×