Slepice hedvábničky mají mnohá specifika. Byly by pravým společníkem pro vás?

Hedvábničky jsou velmi staré plemeno slepic, jejichž předci žili v Číně před dávnými 1000 lety. Do Evropy se dostaly díky mořeplaveckým výpravám, a dokonce je možná přivezl sám Marco Polo. U nás jsou v chovech k vidění od začátku 20. století a kromě užitku jsou oblíbené pro svůj vzhled. Díky peří, které připomíná chlupy, totiž vypadají jako plyšové hračky.

Slepice s modrou kůží

Co se týká velikosti, existují dva typy: menší, který má hmotnost okolo půl kilogramu, a větší, jenž mívá o cca kilogram více. Barevná škála je potom vcelku široká, protože se pohybuje v různých odstínech bílé, žluté, šedé a hnědé. Jejich kůže je namodralá, což zajímavě kontrastuje s peřím.

Tito huňatí společníci se většinou dají ochočit. Kromě toho nelétají, takže pro ně nepotřebujete vysoké oplocení, a příliš nehrabou.

Chov hedvábniček zvládne i začátečník

K chovu hedvábniček vám stačí kvalitní kurník, který bude v zimě zateplený, a venkovní prostor, kde se budou moci pohybovat. Na rozdíl od jiných plemen slepic však hedvábničky potřebují bidýlka níž (pod 20 cm), což je důsledek právě toho, že nelétají. Mnohé slepice a kohouti tohoto druhu však upřednostňují spánek na zemi, takže jim dopřejte měkkou podestýlku.

Krmivo se nijak neliší od jiných druhů slepic: pšenice, šrot, směsi atd. Milují zelené, takže výběh by měl být zatravněný. Kromě toho jim můžete dávat zbytky ovoce a zeleniny.

Skvělé slepičí mámy

Hedvábničky mají menší vajíčka, kterých jedna slepice snese zhruba 70 až 90 za rok. Maso tohoto plemene je trochu podobné zvěřině.

Kromě toho jsou hedvábničky skvělými matkami, proto budete-li chtít odchovat kuřátka, neměl by to být problém. Po dvaceti snesených vejcích usedají do hnízda, aby mohly splnit svou mateřskou roli. Kromě jejich vajíček pod ně můžete dát také vajíčka jiných druhů slepic, kachen a další drůbeže, které přijmou za vlastní.