Naši předci se snažili bouřky zahnat. Měli způsob i proti krupobití

V posledních dnech se různými částmi Česka prohání bouřky. To se samozřejmě stávalo i za časů našich předků, kteří věděli, že špatné počasí znamená katastrofu pro jejich úrodu. Snažili se proto různými způsoby nečas odehnat.
Není žádným překvapením, že lidé kdysi v bouřce spatřovali negativní síly a hněv bohů. Později, s rozšířením křesťanství, šlo samosebou už jen o jednoho Boha, který se měl zlobit kvůli jejich hříchům. Kromě toho vznikaly pranostiky, co odhadovaly další vývoj počasí. Například pokud bylo hodně mlh během března, mělo být hodně bouřek v červnu. Bouřilo-li před 24. dubnem, kdy má svátek svatý Jiří, znamenalo to studený rok. Naopak bouřky po tomto datu věštily teplo. Mezi 15. srpnem a 8. zářím zase už neměly mít velkou moc, protože se jen vracely domů.
Svíčky, modlitby, zvony i troubení k odvrácení bouřky
Ze zkušeností lidé dobře věděli, co dokáže silný vítr, krupobití i zásah bleskem, a tak se snažili chránit před nebezpečím, které hrozilo jejich úrodě, zvířatům i jim samotným. Zapalovali proto svíčky, tzv. hromničky, které 2. února posvětil farář. Jakmile začaly létat hromy a blesky, lidé zapálili jednu z hromniček a modlili se za ochranu před bouřkou. Kromě toho měla tato speciální svíčka zamezit také nemocem a náhlé smrti.
A když bylo jasné, že se něco blíží, rozeznívali zvony ve zvonicích, aby jejich silný zvuk zahnal všechny nebezpečné síly, včetně bouří. Ve Lhenicích na jihu Čech dokonce troubili na svěcenou trubku. Museli to ovšem stihnout co nejdřív před jejich příchodem.
Proti krupobití měly pomoci křížky svázané z větviček vrby jívy, tedy tzv. kočiček, posvěcených tříkrálovou svěcenou vodou. Lidé je umisťovali do rohů polí, aby je před nepříznivým počasím ochránily.
Marianne Talk s Tomasem Sean Pšeničkou
Nejčtenější články
Domácí knedlíky snadno a rychle: Trik Honzy Punčocháře hned na tři druhy z jednoho těsta
Přes deset let trvala Denise s Petrem rekonstrukce zchátralé fary z 18. století. Odpočinout si zde můžete i vy
Apartmán Záskalí Tomáš s Marcelou vybudovali vlastními silami jako útočiště pro útěky z města. Dnes jej sdílejí se svými hosty
Doporučujeme

Legenda jménem Jan Nepomucký: Proč se 16. května stále slaví jeden z nejoblíbenějších českých světců

Recept na oběd, který ocení děti i dospělí: Po rajské s masovými kuličkami se jen zapráší

Jak podle pověstí najít o filipojakubské noci poklad a proč se v tento den pálí čarodějnice

Jako od babičky: Proč je krupicová kaše nutriční poklad a jak připravit tu nejlepší

Hody, hody do Provody: Neděle po Velikonocích je známá jako Bílá nebo Provodní a dojídají se zbytky ze svátků

Příběh o lnu: Všestranná modře kvetoucí rostlina, která dřív zdobila zahradu téměř u každé chalupy

Pondělní pomlázka jako pozůstatek pohanských oslav jara: Pro vyhnání nemocí a chmurů se dřív mrskali muži i ženy navzájem

Boží hod velikonoční: Největší křesťanský svátek, konec půstu, den radosti a dobrého jídla

Bílá sobota: Pečení beránka, barvení vajíček, pletení pomlázky i vyhánění hmyzu

Zelený čtvrtek je dnem, kdy se konzumují zelená jídla pro zdraví a zvony odlétají do Říma
Mohlo by se vám líbit

Luxusní balkon téměř zadarmo: Ze starých palet a PET lahví vytvoříte oázu, kterou vám budou sousedé závidět






