Klasické domácí koláče z kynutého těsta patří k tomu nejlepšímu, co naše babičky pekly. Připravte si je podle dnešního jednoduchého, ale vynikajícího receptu. Výběr té nejlepší náplně a zdobení je už jen na vás.
Historie koláčů sahá hluboko do minulosti a je úzce spjatá s vývojem zemědělství a pekařství. Samotný název tohoto pečiva je odvozený od staroslovanského výrazu kolo, který označoval věci kulaté či kruhovité. Prapředkem dnešních koláčů totiž bylo obřadní pečivo, symbolizující svým tvarem slunce, životní a přírodní cykly, úplnost a štěstí. V lidové magii představoval kruh absolutní ochranu a věřilo se, že cokoli se nachází uvnitř něj, je chráněné před zlými silami. U Slovanů navíc kulinářská magie připisovala koláčům silnou kouzelnou moc. Darování a přijetí koláče znamenalo stvrzení slibu, a pokud se koláč snědl společně, stvrzovalo se tím dokonce uzavření pokrevního bratrství. Také samotné kynutí těsta v míse pod utěrkou bylo vnímáno jako malý zázrak. Ožívání surovin a magické zvětšování objemu připomínalo růst, plodnost a nevyčerpatelnou životní sílu.
Pečení koláčů k významným příležitostem přetrvalo věky, přičemž největší mezinárodní věhlas bezesporu patří těm svatebním. Svatební koláč vznikl z dávného zvyku, kdy novomanželé měli povinnost sníst při obřadu posvátný pokrm. Tato tradice měla v různých kulturách zajímavé podoby. Ve starém Římě se koláč lámal nad hlavou nevěsty, aby byl svazek plodný. V pozdějších staletích, například ve viktoriánské Anglii, si zase svobodné dívky dávaly kousek svatebního koláče pod polštář s vírou, že se jim ve snu zjeví budoucí manžel. U nás tradice svatby bez koláčů prakticky neexistuje. Vše začíná drobnými „zvacími koláčky“, které nevěsta s matkou rozdávají sousedům jako svou vizitku, a vrcholí pečením velkých obřadních koláčů, které novomanželé společně krájí na znamení budoucí jednoty.
Rozmanitostí druhů a náplní patříme ke světové špičce
České a moravské koláče jsou pověstné a patří k tomu nejlepšímu, čím naše kuchyně přispěla k pokladům světové gastronomie. Těžko lze najít jinde na světě tolik různých druhů a takovou škálu kombinací a náplní. Kdo v historii upekl první český koláč, zůstává tajemstvím, ale bylo to před více než 200 lety. Velmi bohatou historii má u nás koláč z kynutého těsta a receptů existuje celá řada. Jiné kynuté koláče se pečou v Čechách a jiné na Moravě. Nejrůznější variace najdete také v jednotlivých krajích, někde dokonce i v konkrétních obcích. Liší se druh kynutého těsta, velikost koláčů, náplně, zdobení i posypka. Různé druhy se připravovaly pro rozmanité události a nejeden z tradičních koláčů se může pochlubit vlastními historickými mýty a rituály. Mezi pověstné regionální koláče patří například chodské, typické bohatou zdobností, kde se na jeden koláč nanáší různé druhy náplní do tvarů a ornamentů, či valašské frgály, které jsou velké, tenké a s jednou vrstvou náplně. Známé přísloví ovšem říká, že bez práce nejsou koláče. Podle receptu z Toprecepty.cz se tedy rovnou můžeme pustit do tradičních „babičkovských“.
Z vlažného mléka, cukru, trošky mouky a rozdrobeného droždí připravíme kvásek, který necháme vzejít. Do mouky přidáme sůl a promícháme. Přidáme kvásek, žloutky a olej. Vymísíme těsto, které necháme kynout. Včas zapneme nahřívat troubu na 180 °C. Plech vyložíme pečicím papírem. Vykynuté těsto rozdělíme na části, ze kterých tvoříme bulky a vyskládáme na plech. Bulky roztlačíme dlaní a hrnkem (nebo sklenicí) uděláme důlky. Naplníme libovolnou náplní dle chuti. Okraje potřeme rozšlehaným vejcem. Koláče můžeme posypat drobenkou. Vložíme do vyhřáté trouby a pečeme do růžova.
.jpg)
