Podzim na venkově voní jablky a kbelíky sladkého moštu. Lisování ovoce nebylo jen způsobem, jak zužitkovat úrodu, ale také příležitostí, kdy se rodina a sousedé sešli u jednoho stolu. Tradiční moštování se tak stalo rituálem, který spojuje generace a dodnes patří k nejkrásnějším venkovským zvykům.
Kdo někdy zažil moštování na dvorku, ví, že to není jen práce, ale především společenská událost. Zahrady se plní košíky jablek, ze stodoly se vynáší lis a drtič. A zatímco děti sbírají popadané plody, dospělí diskutují, jaká odrůda letos dává nejlepší šťávu. Moštování je tradice, která spojuje – stejně jako dřív, kdy se na venkově sousedé scházeli, aby si navzájem pomohli se zpracováním úrody. Jablka, která by jinak skončila na kompostu, se během jednoho odpoledne promění v desítky litrů lahodného nápoje. Každý, kdo se zapojí, si odnese svůj podíl. Někdo v petkách do mrazáku, jiný rovnou do demižonu na výrobu domácího cideru či vína. A ať už se mošt pije čerstvý, pasterovaný nebo zkvašený, vždycky chutná jinak než ten z obchodu. Má v sobě totiž chuť práce, sdílení a kousku rodinné historie.
Na mošt se dá použít téměř všechno ovoce, které je zdravé a nezkažené. Nemusí být krásné jako z výstavního pultu, klidně i otlučené nebo spadané, pokud není nahnilé. Platí, že chuť jablek se odrazí i ve šťávě. Sladké odrůdy dodají jemnost, kyselá jablka zase potřebný říz. Většinou se vyplatí jablka kombinovat, protože výsledkem je vyvážený mošt, který nepůsobí ani příliš mdlým, ale ani svíravým dojmem. Kromě jablek se skvěle moštují i hrušky nebo kdoule, které dodají nápoji specifickou vůni. Zajímavou zkušeností bývá i moštování exotických nashi – šťávy dají spoustu, i když nejsou tak výrazné chuti.
Moštování bývalo kdysi dřina, ale s modernějším vybavením jde práce mnohem snáz. Základem je drtič a lis na ovoce. Drtič jablka rozmělní na kaši, kterou pak lisem snadno vymačkáte. Ruční lisy se vyrábí v různých velikostech, na menší zahradu stačí i ten nejmenší. Kdo má větší úrodu, ocení lis s větším košem. Nebo dokonce hydraulický. Drť se většinou vkládá do textilní vložky nebo pevného sáčku, aby se do moštu nedostávaly kousky slupek. Šťávu zachytíte do kbelíku, barelu nebo jiné čisté nádoby. A pokud chcete mít práci opravdu pohodlnou, hodí se kohouty a držáky na snadné stáčení.
Postup není nijak složitý. Ovoce se nejprve pečlivě protřídí a omyje. Nahnilé plody vyhoďte. I malé množství dokáže zkazit chuť celého moštu. Poté jablka nadrtíte a vzniklou drť přenesete do lisu. A pak už jen to nejdůležitější – pomalu a rovnoměrně lisovat. Šťáva vytéká postupně a celé to voní čerstvými jablky. Čerstvý mošt má nádhernou zlatavou barvu a sladkokyselou chuť. Většinou si u lisování každý rovnou natočí sklenici na ochutnání. A málokdo odolá.
Pokud chcete mošt vypít hned, prostě si ho stočíte do lahví a uložíte do lednice. V chladu ale vydrží jen pár dní, protože začne kvasit. Pro delší skladování máte dvě možnosti:
Zmražení: jednoduché, když máte menší množství. Stačí nalít do plastových lahví a dát do mrazáku.
Pasterizace: ideální při větších objemech. Mošt se zahřeje na 80–85 °C a plní do lahví nebo bag-in-boxů. Díky tomu vydrží i několik let.
Kdo má rád experimenty, může nechat mošt zkvasit a vyrobit z něj domácí cider nebo víno. To už je ale kapitola sama pro sebe.
Domácí mošt je víc než jen šťáva z jablek. Je to kus podzimu ve sklenici, vůně venkova a práce rukou, která se dělá společně. Moštování ukazuje, že některé tradice stojí za to držet. Nejen kvůli výsledku, ale i kvůli atmosféře, kterou kolem sebe vytvářejí.
zahradajezek.cz, vitalplus.org
79 Kč
79 Kč
84 Kč
