Vrcholem končící zimy jsou obvykle obchůzky bujarého průvodu všemožných maškar. Je ale pár obcí, které poslední den před Popeleční středou slaví jinak – tancem zvaným Pod šable.
Mekkou tohoto obřadního, výhradně mužského tance jsou tři obce v hornatém jihovýchodním cípu Zlínského kraje – Bystřice pod Lopeníkem, Komňa a Strání. Tady se poslední den masopustu, takzvaný fašank, skutečně slaví v úterý, den před Popeleční středou, která dříve věřícím zahajovala období čtyřicetidenního, až do Velikonoc trvajícího přísného půstu.
Obec patriotů
„Stráňané jsou na svou tradici hrdí a k jejímu dodržování vedou děti od nejútlejšího věku. V obci navíc fungují tři dospělé a dva dětské folklorní soubory. Na fašanku však tančí nejen členové souborů,“ říká Pavel Popelka, etnograf a iniciátor Festivalu masopustních tradic Fašank. Tímto slovem označují Stráňanstí i tanec Pod šable. Od něj je též odvozeno pojmenování tanečníků, jimž se tu říká fašančári. Skupinu pěti tanečníků s červenými dřevěnými „šablemi“ tu vede gazda. Na rozdíl od nich netančí, pouze za doprovodu muzikantů zpívá fašankové písně. Když na kostele Povýšení svatého Kříže odbíjí poledne, schody k němu vedoucí jsou zcela zaplněné muži v krojích – fašank začíná. Odtud míří každá fašančárská skupina nejdřív ke Štrbákovci, prakticky jedinému zdejšímu domu, zachovanému v jinak již moderní obci, v místním lidovém stylu.
Foto: Robert Tichý
Doporučujeme
reklama
Tanec, který jinde nemá obdoby
Za zpěvu písně „Pod šable a pod obušky, my všecko bereme, aj plané hrušky,,,“ a jiných se tu tančí unikátní tanec, který asi nejvíc připomíná divadelní představení. Tématem písní jsou totiž zbojníci, kteří tady na Javorině kdysi žili, a jejich činy. Každá figura v něm má svůj význam a přesnou pozici v dramaturgii prověřené věky. Tanečníci klepou šavlemi o zem nebo jimi mávají nad hlavou. Poté každý uchopí konec zbraně toho předcházejícího a společně utvoří kruh. Jak plyne píseň, mění se i tanec. Jeho dalšími částmi je podlézání neboli horní brána a poté skákání ve stále spojeném kruhu. Se začátkem další písně se již přechází do tzv. hrkání, k němuž slouží kroužky připevněné ke každé „šabli“. Následuje přeskakování, tedy dolní brána a další a další figury. Tancem a zpěvem zní celé Strání až do úterní půlnoci. Na závěr zábavy se obřadně pochová basa. Tímto aktem se veselé období masopustu uzavře.
Foto: xxx
Mečový tanec se podle Pavla Popelky tančil od pradávna a z jeho hlediska je choreograficky nejbohatším mečovým tancem v českých zemích. Jeho kořeny však už nikdo nedokáže popsat. Budete-li si chtít užít zdejší tradice, přijeďte se podívat na Festival masopustních tradic, který se zde koná od 17. do 21.února 2023.
