Pojďte se podívat, jak vzniká tradiční český pukl

Dudy, moldánky, nebo jak se říká na Moravě, gajdy. Na Chodsku však od nepaměti nazývané puk. To nejspíš také kvůli materiálu pro měch z kozí kožešiny a vyřezané hlavě kozla umístěné na vývodu k melodické píšťale. Jedním z mála v Česku, který je umí vyrobit, je právě Lubomír Jungbauer ze Stodu u Plzně. Dříve tu starostoval a výrobu dud měl jen jako koníčka. Od doby, co je v penzi, se jim už věnuje naplno. 

Prošlapat si cestičku

Hudbu měl rád odmalička a protože jeho děda vyráběl varhany a tatínek byl truhlář, bylo z čeho vycházet. Začátky však nebyly zrovna jednoduché. První rozumy získával od rokycanského dudaře Františka Jaroše nebo Vladimíra Baiera z Domažlic. „Když jsem v roce 1981 postavil své první dudy, vůbec nehrály,“ směje se pan Jungbauer a dodává: „ Nejtěžší je totiž naladit je a tuhle dovednost vám žádný dudař dobrovolně nepředá. Je to jeho tajemství. Když jsem chtěl tedy dudy opravdu vyrábět, musel jsem si postupně na spoustu věcí přijít sám.“ Při výrobě tohoto tradičního hudebního nástroje si ale člověk nevystačí se znalostí jednoho řemesla. Pan Jungbauer si tedy nejdřív musel upravit soustruhy a další nářadí. A i když měl vždycky rád truhlařinu, postupně se musel naučit ovládat taky umění řezbářské i práci s kovem a kůží.

Krásné, i když složité

Dudy jsou totiž konstrukčně jedním z nejsložitějších lidových hudebních nástrojů. Jejich rozsah určuje konstrukce obou píšťal – přední melodické a zadní bordunové (huku). Ta vytváří podklad pro melodickou linku přední píšťaly. V píšťalách jsou uložené tzv. pískory, přes které proudí vzduch z měchu a tvoří tón. Měch, který je obvykle z kozí kůže, má uvnitř ještě jeden, obvykle koženkový. Je totiž potřeba, aby byl zcela nepropustný a zadržel veškerý vzduch, který do něj dudák vžene pomocí dmycháku uloženého pod levým podpažím. „Úplně nejtěžší je pak dudy naladit, říká mistr dudař. V Čechách se nejčastěji ladí do tóniny Es dur. Pan Jungbauer dudy vyrábí hlavně pro malé dudáky, pro které dokonce vymyslel speciální lehčí měchování, aby se jim lépe hrálo. “Na výrobě jednoho nástroje pracuju zhruba dva měsíce,„ říká mistr dudař. V miniaturní dílně v zahradě rodinného domku ve Stodu tak vznikla za  téměř čtyři desetiletí celá řada těchto kvalitních hudebních nástrojů.

Lásku k tomuto typickému hudebnímu nástroji sdílí prakticky celá rodina – dcera, která vyučuje v Lidové škole umění, vnuk i jeho sourozenci, kteří se stodským souborem Dudáček šíří slávu českých dud – puklů po vlastech českých. Vy si můžete jejich nezaměnitelný zvuk užít nejen na Chodských slavnostech v Domažlicích, konaných od 12. do 24. 8. 2022, ale také Mezinárodním dudáckém festivalu ve Strakonicích ve dnech 24. až 28. srpna.2022.

Zdroj: Venkov a styl

Galerie: Na návštěvě u mistra dudaře

9 fotek 10 fotek