Jak druhový název napovídá, tradičně se odvar z mydlice podával jako lék. Dnes však už víme, že obsahuje velké množství saponinů, které mohou ve vysoké koncentraci dráždit žaludek a jsou toxické. Proto ji určitě konzumovat nedoporučujeme. Zato pro vás máme návod na mydlicový šampon, mýdlo i přípravek na praní.
Ač ji vnímáme spíš jako plevel, případně luční květinu, je mydlice díky vysokému obsahu saponinů takový malý zázrak. Opravdu totiž mydlí! Respektive přípravky, které si vyrobíte z jejího kořene, případně z natě, kterou je právě vhodný čas nasbírat. Kde ji najdete? Mydlice lékařská je v české přírodě poměrně hojná. Má ráda vlhčí a lehčí půdy, proto na ni nejčastěji natrefíte u břehů řek a potoků, na vlhkých loukách a v lužních lesích, případně v příkopech u cest, na okrajích polí i v zanedbaných zahradách. Poznáte ji poměrně snadno, zvlášť když kvete. Dorůstá výšky až 80 cm, od června až do října na ní najdete růžové až bílé pětičetné květy, které zejména k večeru příjemně voní.
Pokud mydlice lékařská neroste v přírodní rezervaci nebo na oploceném pozemku, můžete si ji v klidu pro vlastní potřebu natrhat, nejde o chráněnou rostlinu. Jestli však chcete vykopávat i kořen, který má nejvíc účinných látek, berte vždy jen pár kusů z bohatého trsu. Obecně byliny nedoporučujeme sbírat ani u hlavních silnic (mohou obsahovat těžké kovy, emise) nebo na okrajích konvenčně stříkaných polí (pesticidy). Vždy při trhání bylin dodržujte pravidlo šetrného sběru – brát jen tolik, kolik opravdu spotřebujete.
Raději do truhlíků
Vzhledem k tomu, že mydlice roste bujně bez jakékoli péče, můžete si ji poměrně snadno vypěstovat doma. Bude se jí dařit v záhonu i v nádobách. Pěstování v záhonu však příliš nedoporučujeme. Mydlice se šíří podzemními plazivými oddenky a dokáže být dost rozpínavá. Když ji nechcete mít po celé zahradě, je lepší si ji vysadit do truhlíků či velkých květináčů. Každopádně této rostlině stačí běžná zahradní, vlhčí, propustná zemina a dobře snáší i chudší půdy. Na jaře ji lze vysévat přímo ze semen, ale můžete si i kousek odkopnout, třeba od cesty nebo od souseda. Stačí na jaře či na podzim rýčem oddělit podzemní část rostliny a vysadit si ji do vybrané nádoby.
Foto: Gemini AI
Nať z mydlice si nastřihejte v době, kdy kvete, a nasušte si ji do zásoby
Mýdlo z mydlice
V době květu, tedy v průběhu léta, se sklízí kvetoucí nať. Dá se použít čerstvá i sušená. Sušit by se měla ve stínu do 40 °C, pověšená ve svazcích květy dolů. A jaký „kouzelný lektvar“ se dá z natě vyrobit? Třeba snadné tekuté mýdlo vhodné i pro citlivou pokožku. Stačí hrst čerstvých nasekaných listů a květů zalít 300 ml vroucí vody a nechat 3 až 4 hodiny chladnout. Poté už jen scedíte a můžete používat jako jemnou mycí vodu na obličej a ruce. Abyste nebyli při používání zklamaní, měli byste vědět, že tento výluh nemydlí jako běžný tekutý gel. Přesto saponiny v mydlici vytvářejí při styku s vodou a při tření jemnou, lehkou pěnu.
Síla kořenů
Nejlépe pění, a tudíž i myje, odvar z kořenu. Kořen totiž obsahuje až 20 % saponinů, zatímco listy a nať podstatně méně. Ten však nestačí jen zalít vroucí vodou. Je ho potřeba povařit, aby se z něj saponiny do vody opravdu vyluhovaly. K přípravě šamponu, který dodává lesk, šetrně myje a je skvělý i na lupy či při padání vlasů, budete potřebovat 2 lžíce sušeného nasekaného kořene (nebo 3 lžíce čerstvého) a 0,5 litru vody. Kořen zalijte vodou, přiveďte k varu a pozvolna vařte 15 až 20 minut. Sceďte a nechte vychladnout na příjemnou teplotu. Odvar vmasírujte do mokrých vlasů, nechte 2 až 3 minuty působit a opláchněte čistou vodou. Navíc se tento „šampon“ dá použít také jako šetrný prací prostředek pro jemné prádlo, které perete v ruce.
Sklizeň kořenu přichází na řadu až po odkvětu mydlice, tedy v říjnu a listopadu. Pokud jste to na podzim nestihli, můžete počkat i do jara, konkrétně do začátku března. Kořeny vykopete, očistíte kartáčkem ve studené vodě, nakrájíte na malé kousky a necháte sušit v teple a na vzduchu (ne však na přímém slunci), případně v sušičce do 50 °C. Sušení je skvělý způsob, abyste mydlici mohli využívat alespoň do další sklizně (nať) nebo i déle (kořen). Hotový odvar či výluh totiž příliš trvanlivé nejsou. Lze je skladovat v ledničce jen pár dnů. Proto doporučujeme si na vaši pěsticí kúru připravit pokaždé bylinný prostředek čerstvý a užít si tak bylinkový rituál se vším všudy.
