Dobře vyschlé dřevo je základ příjemného tepla domova. Pokud topíte vlhkými poleny, zbytečně plýtváte energií, kouř z komína není čistý a kamna dostávají zabrat. Sušení dřeva se může zdát jako samozřejmost, ale má svá pravidla, která se vyplatí znát.
Není nad vůni čerstvě naštípaného dřeva a klid, když víte, že zásoby na zimu jsou v suchu (a to doslova). Kdo má na zahradě pěkně vyskládanou hromadu polínek, ten ví, že dřevo není jen palivo. Je to rituál, kus tradice a v neposlední řadě i zdroj úspor. Správně vysušené dřevo má až o třetinu vyšší výhřevnost než dřevo vlhké.
Čerstvě pokácený strom má v sobě klidně i polovinu vody. Když takovým dřevem zatopíte, energie jde především na odpaření vlhkosti, ne na vytápění domu. Výsledkem je zakouřený komín, dehet usazený v kamnech a menší teplo. Ideální vlhkost palivového dřeva je pod 20 procenty. Toho ale dosáhnete jen trpělivostí a správným skladováním.
Nejlepší je koupit nebo naštípat dřevo na jaře. Celé léto má pak čas proschnout, i když tvrdší dřeviny potřebují víc – buk nebo dub schnou dva až tři roky, měkké dřevo jako smrk nebo bříza se dá použít už po jedné sezóně. Obecně platí: čím tvrdší dřevo, tím delší doba sušení. Dřív, než polena uložíte, měla by být rozřezaná a naštípaná na menší kusy. Nejenže pak lépe schnou, ale i v zimě se s nimi snadněji manipuluje. Dřevo skládejte kůrou dolů a mezi jednotlivými vrstvami nechte prostor pro proudění vzduchu. Pokud chcete, aby vám hromada držela tvar, prokládejte ji latěmi nebo menšími hranoly.
Pro dřevo je ideální vzdušné místo chráněné před deštěm. Ne na přímém slunci, ale ani ne ve vlhku. Sklep není dobrý nápad, tam dřevo spíš zplesniví. Nejlépe poslouží dřevník s otevřenými boky a pevnou střechou, která přesahuje přes stěny. Pokud ho ještě nemáte, dobře poslouží i jednoduchý přístřešek ze dřeva a střešní krytiny. Spodní vrstva polínek musí být alespoň 20 cm nad zemí, aby nenasákla vlhkost.
Možná vás napadne zakrýt hromadu igelitem. To ale není nejlepší řešení, dřevo potřebuje dýchat. Vlhkost by se pod plachtou srážela a polena by začala hnít. Na zimu se vyplatí dřevo přikrýt shora, boky ale nechte volné. V létě ho naopak klidně nechte zcela odkryté, proudění vzduchu udělá své. Obecně se počítá s tím, že tvrdé dřevo schne dva až čtyři roky, měkké jeden až dva. Sušení ale není o rychlosti, nýbrž o rovnováze. Pokud by dřevo vyschlo příliš prudce, začne praskat. Dobře vyschlé poleno poznáte jednoduše – je lehké, při poklepu zní dutě a na čerstvém řezu vidíte drobné trhlinky.
Existují i sušárny, kde lze dřevo připravit rychleji. Pro palivo do kamen to ale nebývá ekonomické. Náklady na energii sušení převýší přínosy. V domácích podmínkách nemá smysl zkoušet sušení v troubě či mikrovlnce – spotřebujete víc energie, než kolik byste ušetřili. Když se na dřevo podíváte jako na součást ročního koloběhu, zjistíte, že jeho příprava je vlastně radost. Na jaře ho naštípete, v létě schne na vzduchu, na podzim voní ve dřevníku a v zimě praská v kamnech. Správně usušené dřevo vám vrátí energii v podobě tepla, úspor i čistšího svědomí. A možná i v podobě pocitu, že se držíte řemesla, které se nemění celé generace.
hrebik.cz, optimtop.cz
79 Kč
79 Kč
84 Kč
